Gita Zbavitelová: Začala realizace americko-íránské dohody
Před třemi měsíci se objevila zpráva, že Spojené státy jednají s Íránem o dohodě, která by výměnou za zpomalení íránského jaderného programu částečně zmírnila americké sankce. Nejnovější detaily ukazují, že dohoda se už realizuje. Před měsícem ji potvrdil i náměstek íránského ministra zahraničí Alí Bagherí Kání.
Obě země si vymění vězně, Írán slíbil, že nebude obohacovat uran na více než 60 procent, bude lépe spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a nařídí svým teroristickým spojencům, aby zastavili útoky na Američany v Iráku a Sýrii. Washington za to povolil Jižní Koreji, aby Teheránu splatila dlužných šest miliard dolarů, které však Írán použije výhradně k humanitárním účelům.
Čtěte také
Teherán v červnu skutečně propustil pět vězněných Američanů z nechvalně známé věznice Evin do hotelu, odkud až do samotné výměny nesmějí vyjít. A Američané nedávno oznámili jména tří íránských vězňů, které v rámci dohody osvobodí. Zatímco však američtí občané byli v Íránu falešně obviněni ze špionáže, Íránci v Americe skutečně špiony byli. Přesto je Bidenova vláda propustí.
Podle ředitele íránské pobočky Mezinárodní krizové skupiny Alího Vaíze se dohoda bude realizovat postupně. Nejprve do Kataru dorazí slíbené jihokorejské miliony dolarů a vyřídí se příslušné dokumenty. Pak Írán pošle americké vězně do katarské metropole Dauhá, kde přistanou i Íránci odeslaní ze Spojených států. Celý proces má trvat až šest týdnů.
Izraelsko-americké vztahy
Čtěte také
Podle nejnovějších zpráv z tohoto týdne už Jižní Korea postupně posílá peníze do centrální banky v Kataru, která má také dohlédnout, aby je Teherán vynaložil na humanitární účely, tedy na léky a potraviny. Převod probíhá přes švýcarskou národní banku, která konvertuje jihokorejskou měnu na eura, protože Írán jihokorejské wony nechce.
Poněkud nejasné je plnění íránského slibu zpomalit obohacování uranu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii konstatovala, že íránské zásoby uranu obohaceného na 60 procent, tedy na úroveň blízkou hladině nutné k výrobě jaderné zbraně, dál rostou a stouply o skoro osm kilogramů na více než 121 kilogramů.
Írán navíc agentuře dosud neumožnil opětovnou instalaci sledovacích kamer, které vloni odstranil z jaderných továren, a nevysvětlil stopy uranu v nenahlášených provozech. Íránci tedy slib, že budou s agenturou ochotněji spolupracovat, neplní.
Čtěte také
Nepolevilo ani americko-íránské napětí v Perském zálivu, kde íránská plavidla útočí na projíždějící lodě. Od roku 2019 jich zadržela nejméně patnáct a dorážejí i na lodě americké. Útoky neustaly a Američané v polovině srpna oznámili, že do Hormuzského průlivu vysílají další stíhačky F-35 a F-16 a válečnou loď, aby se íránským útokům bránili.
Americko-íránská dohoda se nelíbí republikánům. Bývalý viceprezident a kandidát na prezidenta Mike Pence ji označil za „nejvyšší výkupné pro mulláhy v Teheránu v amerických dějinách“ a varoval, že Čína a Rusko, které rovněž zadržují americké rukojmí, teď budou vědět, že za ně mohou požadovat horentní částky.
Joe Biden však z vysvobození Američanů ze zahraničních věznic udělal prioritu svého prezidentství. V březnu dosáhl propuštění amerického lidskoprávního aktivisty zadržovaného ve Rwandě a loni v prosinci americké basketbalistky vězněné v Rusku. Moskva však dál zadržuje novináře deníku Wall Street Journal Evana Gershkoviche.
Čtěte také
Dohoda se nelíbí ani Izraeli, který nevěří, že Írán uvolněné peníze utratí za léky a potraviny. Je přesvědčen, že Teherán najde způsob, jak je investovat do terorismu a posílení spojenců, zejména libanonského Hizballáhu, ale i Palestinců. Izrael z dohody nebude mít nic; jejím cílem není zastavit íránský jaderný program, ale připsat před volbami nějaký úspěch Bidenovi.
Aby si Američané Izraelce udobřili, chystají se s nimi v příštích měsících uspořádat další společné vojenské cvičení, které má simulovat útok na íránské jaderné továrny. Řada izraelských odborníků však soudí, že Američané se těmito manévry snaží případný izraelský úder oddálit.
Strach z něj však mít nemusí. Premiér Netanjahu se k jadernému Íránu skoro vůbec nevyjadřuje, a pokud to někdy udělá, mají jeho prohlášení daleko k dřívějším výhrůžkám útokem na íránský jaderný program, přestože ten značně pokročil.
Důvodů Netanjahuova mlčení může být několik – šance na zničení jaderného programu jsou dnes vzhledem k jeho pokročilému stádiu mizivé, izraelsko-americké vztahy nejsou nejlepší, naděje, že by se Jeruzalému podařilo Američany od dohody s Íránem odradit, jsou malé a Netanjahua zaměstnává bouřlivá situace na domácí scéně kvůli reformě Nejvyššího soudu.
Navíc si nesmírně přeje uzavřít dohodu o normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a nechce s Washingtonem vyvolávat spory. Izraelští experti soudí, že Bílý dům se snaží problém jaderného Íránu odsunout na dobu po prezidentských volbách v příštím roce. Teherán tak bude mít spoustu času v programu pokračovat.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
