Gita Zbavitelová: Oslavy Dne Jeruzaléma zničili izraelští ultranacionalisté
Izrael i Palestinci s napětím čekali na nedělní oslavy Dne Jeruzaléma, které loni vyvolaly jedenáctidenní válku s Hamásem v Pásmu Gazy. I letos teroristé hrozili, že v případě sebemenší provokace začnou ostřelovat izraelská města, a začali v Pásmu Gazy demonstrativně chystat rakety. Napětí bylo obrovské a izraelská armáda i policisté byli v pohotovosti a očekávání násilných střetů.
Den Jeruzaléma je oslavou dobytí města za šestidenní války v roce 1967, kdy Izrael ukončil devatenáctiletou jordánskou okupaci metropole, a židé poprvé po dvou tisících letech získali vládu nad Chrámovou horou, kde stával jejich První i Druhý chrám.
Čtěte také
Bylo to obrovské vítězství a Izrael si ho připomíná právem. V posledních letech se však oslavy změnily v provokace nacionalistů, kteří chtějí takzvaným „vlajkovým pochodem“ Muslimskou čtvrtí Starého Města Arabům i za cenu lidských životů ukázat, že Jeruzalém je a zůstane izraelský. Vloni policie jeho trasu odklonila, aby zabránila konfliktu, ale Hamás stejně vyvolal raketovou válku. Letos úřady nechaly nacionalisty trasou projít za přítomnosti dvou tisíc policistů.
Ultrapravicových účastníků tohoto nejpočetnějšího pochodu v posledních letech bylo na 70 tisíc. Jejich tažení s izraelskými vlajkami Starým Městem doprovázely rasistické nadávky, výkřiky „smrt Arabům!“ i fyzické střety s Palestinci a izraelskou policií. Zraněno bylo pět policistů, tři Izraelci a přes 40 Palestinců a nejméně 60 osob bylo kvůli násilnostem zadrženo. Oběma směry létaly láhve, kameny a židle a židovští účastníci pochodu hrubě nadávali i palestinským novinářům. Přišla i extremistická organice Lehava a rasistická skupina fanoušků fotbalového klubu Bejtar Jeruzalém, známých násilníků, kteří si říkají La Familia. Zapalovali pochodně, házeli je do davu okolostojících Palestinců a trefili kočárek s dítětem.
Láska k Jeruzalému a nenávist k Arabům
Ještě před pochodem navštívilo Chrámovou horu rekordních 2600 Izraelců, včetně nejhoršího protiarabského provokatéra, ultrapravicového nacionalistického poslance Itamara Ben Gvira. Navzdory zákazu se snažili na Chrámové hoře vyvěsit izraelské vlajky. Desítky Palestinců se zabarikádovaly v mešitě Al-Aqsá a házeli odtamtud kamení na policisty.
Čtěte také
Je jistě správné, že se Izraelci nezaleknou výhrůžek teroristů, a oslavují svůj svátek, jak chtějí. Zbytečné provokace však mohou skončit vojenským konfliktem a lidskými oběťmi; vloni za vlajkový pochod zaplatilo životem čtrnáct Izraelců, které zabily rakety Hamásu.
Proizraelské zahraniční komentátory často pohoršuje, že arabské státy a Palestinci upírají židům právo modlit se na Chrámové hoře. Zapomínají však nebo nevědí, že jde o součást dohody o ukončení šestidenní války. Jordáncům ji dokonce navrhl izraelský ministr obrany Moše Dajan jako vstřícné gesto vůči muslimskému světu, a i když se to dnes leckomu nelíbí, Izrael dohodu podepsal. Podle ní židé mohou na Chrámovou horu chodit, ale nesmějí se tam modlit; jejich nejsvětějším místem je Zeď nářků na jejím úpatí. Moše Dajan tehdy vycházel z židovského náboženského nařízení, podle kterého nesmí věřící žid na Chrámovou horu vůbec vstoupit, protože by mohl nechtěně šlápnout na místo, kde stával některý z obou Chrámů, a znesvětit je.
Z této dohody dnes také Arabové vycházejí, když obviňují Izrael ze snahy „změnit status quo“. Z náboženského hlediska a s izraelským souhlasem patří hora muslimům a spravuje ji jordánská islámská náboženská nadace. To ovšem neznamená, že se mnoho židovských nacionalistů nesnaží dohodu porušovat a změnit. Těchto pokusů v posledním letech přibývá a všechny končí násilnostmi.
Čtěte také
Nejnovější průzkum deníku Jerusalem Post ukazuje stále větší příklon Izraelců k extrémní pravici. 70 procent si ve vládě nepřeje žádnou arabskou stranu, třetím nejsilnějším uskupením by se dnes ve volbách stali ultrapravicoví náboženští sionisté, a kdyby ultranacionalista Itamar Ben Gvir založil vlastní stranu, získal by šest parlamentních mandátů.
Většinu Izraelců a novinářů nedělní vlajkový pochod znechutil. Premiér Naftali Benet po střetech nacionalistů s Araby řekl, že i když mají Izraelci samozřejmě právo pochodovat s vlajkami po městě, násilný extremismus se tolerovat nesmí.
Jde to i jinak – mnoho mladých Izraelců slavilo tradičně tancem a zpěvem a někteří v ulicích Jeruzaléma rozdávali květiny arabským ženám. Židé a Arabové spolu musí v Izraeli žít a ani jedna skupina nikam neodejde. Ještě před několika lety byl Den Jeruzaléma oslavou vítězství Izraele, který porazil tři arabské armády, sjednotil rozdělené město a ztrojnásobil svou velikost. Ti, kdo tento den mírumilovně slavili, však už dnes do ulic nechodí; teď jsou tam extremisté, rasisté a výtržníci. Jak napsal izraelský novinář Nachum Barnea, „lásku k Jeruzalému nahradila nenávist k Arabům“.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
