Gita Zbavitelová: Nechutný výrok Mahmúda Abbáse o holokaustu
Šestaosmdesátiletý předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás by už neměl jezdit do zahraničí; jeho poslední cesta do Německa vyvolala všeobecné pohoršení. Na úterní tiskové konferenci s kancléřem Olafem Scholzem byl dotázán, zda se omluví za masakr jedenácti izraelských sportovců palestinskými teroristy skupiny Černé září na mnichovské olympiádě v roce 1972.
Neomluvil se a prohlásil, že „Izrael se od roku 1947 dopustil už padesáti masakrů, padesáti krveprolití a padesáti holokaustů“.
Čtěte také
Scholz na tento nehorázný výrok nereagoval, ale ve středu ráno nad ním na Twitteru vyjádřil „znechucení“ s tím, že „pro Němce je jakákoli relativizace mimořádnosti holokaustu nepřijatelná“, a odsoudil „každý pokus holokaust popírat“. Odmítl také výraz „apartheid“, kterým Palestinci rádi označují své soužití s Izraelci. Protože to však řekl až s denním zpožděním, dočkal se kritiky řady německých médií. Scholz pak Abbásův výrok znovu odsoudil ve čtvrtek v telefonátu s izraelským premiérem Jairem Lapidem.
Abbásovo prohlášení vyvolalo samozřejmě ostrou kritiku i v Izraeli. Lapid ho označil za „morální ostudu a obludnou lež“ a ministr financí Avigdor Liberman dokonce Abbáse nazval „diplomatickým teroristou a popíračem holokaustu“ a prohlásil ho za „nebezpečnějšího než všichni teroristé Hamásu a Islámského džihádu dohromady“.
Třináct let nezákonně ve funkci
Přidali se i němečtí politici, z nichž nejostřeji se vyjádřil poslanec za CDU/CSU Armin Laschet; podle něj byl Abbásův projev „nejnechutnější, jaký kdy na německém kancléřství zazněl“. A americká odbornice na holokaust Deborah Lipstadtová upozornila, že zkreslování holokaustu posiluje antisemitismus.
Čtěte také
Abbás se v Berlíně nepřeřekl; je produktem sovětské antisemitské propagandy a má s holokaustem dlouholetý problém. Už v roce 1982 jeho disertace na sovětské Univerzitě Patrice Lumumby v Moskvě s názvem „Druhá strana: tajný vztah mezi nacismem a sionismem“ popírala rozsah holokaustu a tvrdila, že šest milionů zavražděných Židů je nadsazené číslo, „ve skutečnosti jich bylo o hodně méně, možná nanejvýš jeden milion“ a sionističtí vůdci s nacisty kolaborovali. A před čtyřmi lety zase prohlásil, že příčinou nenávisti vůči Židům v Evropě bylo jejich „chování“, třebaže se později omluvil.
Omluvu zveřejnil i teď – podle palestinské tiskové agentury WAFA „prezident Abbás potvrzuje, že holokaust byl nejohavnějším zločinem v moderní historii lidstva“. Už ale bylo pozdě – o to spíš, že řada palestinských politiků si mezitím pospíšila, aby jeho nestoudný výrok podpořila. Jeden řekl, že „je na Abbáse hrdý“, další jeho větu vysvětlil jako „připomínku utrpení Palestinců, kteří si zasluhují omluvu za zločiny na nich páchané“, a jiný konstatoval, že „izraelská hysterie se dala očekávat“.
Čtěte také
Černé září byla palestinská teroristická skupina. Založilo ji hnutí Fatah, jemuž dnes Mahmúd Abbás předsedá. Podle některých zdrojů se dokonce podílel na financování mnichovské akce. Abbás se měl za vraždu jedenácti izraelských sportovců v Mnichově omluvit už dávno, ale nikdy to neudělal. Skupina kromě jiného zavraždila jordánského premiéra Wasfího Tála, unášela letadla, útočila v Jordánsku i Súdánu, rozesílala dopisové bomby izraelským diplomatům, pokusila se o pumový útok v New Yorku a v roce 1981 se přihlásila k atentátu na synagogu v Antverpách, kde zahynuli tři lidé.
Abbás měl tušit, že dva týdny před výročím mnichovského masakru po něm v Německu budou omluvu požadovat, a pokud ji nechtěl nabídnout, neměl tam jezdit. Německo řeší, jak 50. výročí tragédie pojmout, protože rodiny zavražděných izraelských sportovců, které po něm dodnes marně požadují odškodné, se odmítají připomínky zúčastnit. Němci krizi v roce 1972 nezvládli; odmítli spolupráci izraelských bezpečnostních složek, které proti teroristům nabízely profesionální zásah, a jejich vlastní záchranná akce skončila katastrofou.
Čtěte také
Palestinci nejprve dva Izraelce zabili a zbývajících devět drželi jako rukojmí. Němci se rozhodli je osvobodit, ale vojáci byli nevycvičení, zmatení a nedostatečně vyzbrojení. Zajatí Izraelci nakonec uhořeli ve vrtulníku, jímž s nimi únosci chtěli odletět. Německo ani nepřerušilo olympijské hry a později tři ze zadržených palestinských teroristů propustilo poté, co jejich kumpáni unesli německé letadlo. Izraelská premiérka Golda Meirová po zpackané mnichovské akci nařídila speciální operaci, která měla pachatele i strůjce útoku vypátrat a potrestat, a úderný tým Mosadu jich úspěšně zlikvidoval nejméně devatenáct.
Abbás vypouští ostudné výroky bagatelizující holokaust proto, aby démonizoval Izrael. Stejně tak popírá, že Židé v Izraeli v minulosti žili a mají tam své náboženské kořeny. Terorismus sice výslovně nepodporuje, ale teroristy oslavuje. Vězněným pachatelům atentátů tvrdošíjně vyplácí vysoké renty a místo mírových jednání se snaží Izrael zdiskreditovat na mezinárodní scéně a žaluje ho za údajné válečné zločiny v Haagu. Jeho licoměrná politika mu však popularitu nepřinesla – jeho odchod z funkce, v které je už třináct let nezákonně, si dnes přeje skoro 80 procent Palestinců.
Podle izraelských zdrojů Abbás svou omluvu zveřejnil až na nátlak Izraele; sám od sebe by o žádné neuvažoval. Kořeny jeho výroků však nezmizí. Abbásova výzva „k míru“ a „posilování vzájemné důvěry“, kterou po svém šokujícím prohlášení o holokaustu v Berlíně pronesl, vyzněla jako špatný vtip. Abbás jen stvrdil přesvědčení většiny Izraelců, že na palestinské straně není žádný partner, s nímž by se o míru dalo jednat. A jak řekl izraelský velvyslanec v Německu Ron Prosor, Němci se na Abbáse teď tak hněvají, že ho na návštěvu hned tak nepozvou.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
