Gita Zbavitelová: Izraelský kabinet po měsíci vládnutí řeší novou vlnu nákazy

17. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Novou izraelskou vládu povede do září 2023 Naftali Benet

Izraelský kabinet premiéra Naftaliho Beneta zaznamenal za měsíc vládnutí úspěchy i neúspěchy.

Kneset kvůli jednomu neposlušnému poslanci z Benetovy strany Nová pravice neschválil prodloužení zákona, který brání arabským manželům a manželkám Izraelců v získání izraelského občanství.

Čtěte také

Zákon se prodlužuje už od roku 2003, kdy byl přijat s cílem zamezit zneužívání sňatků palestinskými teroristy, kteří tímto způsobem získávali volný přístup do Izraele. Přestože vlády bývalého premiéra Netanjahua zákon sedm let prodlužovaly, teď chce Netanjahu narušovat vládní koalici, a tak jeho opozice hlasovala proti a poškodila národní bezpečnost.

Reformu jmenování soudců rabínských soudů zmařil koaliční předseda Knesetu, když omylem hlasoval proti, a vládní poslanci museli ustoupit od plánu legalizace marihuany, protože ho nepodpoří koaliční arabská strana Raam.

Židovské osady

Čtěte také

Několik jiných zákonů se však vládě prosadit podařilo a rovněž našla kompromis v otázce zrušení nezákonné židovské osady Evjatar na Západním břehu. Benet osadníkům slíbil, že armáda jejich provizorní domky nezbourá a bude je naopak hlídat, zatímco soudy přezkoumají, komu patří půda, na které budovy stojí. Pokud se ukáže, že není palestinská, budou se osadníci smět vrátit. Netanjahuova opozice se těšila na srdceryvné scény násilného vyhánění lidí, ale ti v klidu odešli sami.

Úspěšně také pokračuje tajný boj proti jadernému Íránu – Teherán Izraeli připisuje vinu za nedávný požár v komplexu spojeném s atomovým programem v Karádži nedaleko metropole, kde došlo k neobjasněnému útoku bezpilotním letounem už koncem června. A dějí se i další záhadné „nehody“ v jaderných zařízeních a továrnách.

Bývalý premiér Benjamin Netanjahu se konečně vystěhoval z premiérské rezidence v Jeruzalémě, a Naftali Benet tak už nemusí dojíždět do práce osmdesát kilometrů.

Zahraniční politika

Čtěte také

Ministr zahraničí Jair Lapid, který ho v září 2023 vystřídá v křesle premiéra, mezitím podniká diplomatickou ofenzivu. Jako první izraelský politik navštívil Spojené arabské emiráty, s nimiž má Izrael už téměř rok dohodu o normalizaci vztahů. Zajel i do Evropy, kterou si Netanjahu znepřátelil, a na rozdíl od něj jednoznačně podpořil vznik samostatné Palestiny a vyjádřil přání těsněji spolupracovat s Evropskou unií.

Větší spolupráci nabídl i Severoatlantické alianci a sešel se s řadou svých evropských protějšků, včetně českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka. Premiér Benet se zase tajně sešel s jordánským králem Abdalláhem, aby napravil napětí, které panovalo za Netanjahua. Pro začátek nabídl suchem sužovanému Jordánsku dohodu o mimořádné izraelské dodávce 50 milionů kubíků vody a povolil mu větší objem exportu na Západní břeh.

V Pásmu Gazy se toho příliš nezměnilo. Nepřímá jednání Izraele s Hamásem v Káhiře stále pokračují a Benetova vláda dál podmiňuje zahájení rekonstrukce Gazy po květnové válce vydáním dvou izraelských zajatců a ostatků dvou vojáků padlých před sedmi lety.

Po izraelských náletech za každé vypuštění zápalného balonu se však situace v pásmu uklidnila, a Izrael proto rozšířil zónu rybolovu pro gazanské rybáře a pustil do Gazy vyslance Kataru, který s Hamásem jednal o dalších výplatách katarské podpory chudým rodinám. Všechny zúčastněné strany se shodly, že prostředníkem bude OSN, ale plán odmítla palestinská samospráva.

Té Benetův kabinet strhl zhruba 185 milionů dolarů z cel a daní, které pro ni vybírá, protože stejně vysokou částku vloni vyplatila vězněným vrahům Izraelců a jejich rodinám v rámci pravidelných rent. Izraeli tento odečet umožňuje zákon z roku 2019 s cílem přimět samosprávu k zastavení podpory terorismu.

Covid znovu na scéně

Nová vláda však především znovu bojuje proti covidu-19. Izrael si ještě před čtyřmi týdny myslel, že nad epidemií zvítězil, ale pak se Izraelci rozprchli do světa a přivezli do země indickou mutaci. Zatímco ještě v polovině června přibývalo dvacet nakažených denně, ve čtvrtek jich bylo 850, nejvíc za poslední čtyři měsíce. Indická mutace dnes tvoří 90 procent všech nových případů a Izraelci musí znovu dodržovat rozestupy a nosit už odložené roušky ve vnitřních prostorech.

Počet hospitalizovaných a úmrtí však roste minimálně. Obě dávky vakcíny má přes 56 procent Izraelců, včetně 35 procent dětí ve věku 12 až 15 let, očkovaných seniorů nad šedesát je až 80 procent a v pondělí začal Izrael jako první na světě podávat třetí dávku Pfizeru lidem s oslabenou imunitou, například pacientům po transplantaci. Ale k potlačení koronaviru to pořád nestačí.

Nové restrikce zatím vláda nezavedla, ale zpřísnila návraty ze zahraničí: i naočkovaní Izraelci musí po příletu na 24 hodin do karantény a ti, kdo byli v zemích s vysokým výskytem nákazy, se musí izolovat na sedm dní. Pokud by někdo navštívil některou z výslovně zakázaných zemí, jako Rusko, Bělorusko, Uzbekistán, Argentina, Brazílie, Jižní Afrika, Indie, Mexiko, Španělsko či Kyrgyzstán, může dostat pokutu ve výši až 1500 dolarů. Zahraniční individuální turisté nesmějí už přes rok do Izraele vůbec. A přestože vláda donedávna občany ujišťovala, že lockdowny navždy skončily, teď odborníci připouštějí, že další může přijít už v září.

Gita Zbavitelová

Izraelci jsou v názoru na novou vládu stále rozdělení – podle nejnovějšího průzkumu 12. televizní stanice je s ní spokojeno i nespokojeno stejných 45 procent. Současná koalice by sice získala o dvě křesla víc, než má dnes, ale většina respondentů by za premiéra stále chtěla Benjamina Netanjahua.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Související