Geometrii máme uloženou v mozku

24. září 2010

Francouzsko-americký vědecký tým došel výzkumem amazonského indiánského kmene Munduruků k závěru, že lidé mají v mozku zakódovány základní geometrické znalosti.

Pojmy jako rovnoběžný nebo kolmý jsou nám vlastní a chápeme je i bez hodin geometrie strávených ve školních škamnách. Mundurukové je dovedou rozlišit, i když pro ně nemají ve své řeči slova. Stejně tak je lidem vlastní schopnost využívat základy geometrie v praxi, např. při orientaci podle mapy.

Pojmy jako bod, přímka, rovnoběžky nebo kolmice se učíme jako malí žáčci ve škole a provázejí nás v nejrůznějších podobách po celý život. Jsou to však ideály, které v přírodě budeme jen těžko hledat. Jak se k nim lidé vůbec dopracovali? Máme je "natvrdo" zakódované v mysli už od narození a nebo je to kulturní dědictví, jemuž se musíme naučit? Odpověď na tuto otázku hledali francouzští a američtí vědci vedení Stanislasem Dehaenem z pařížské Collége de France mezi indiány kmene Munduruků, obývajícími odlehlé končiny v povodí Amazonie. Výsledky jejich studie otiskl vědecký časopis Science.

Mundurukové žijí ve světě, kde se přísně geometrické tvary prakticky nevyskytují. Nemají pro geometrické tvary a jevy žádná slova a mohlo by se zdát, že je ani nerozlišují. Přesto dokázali na displeji laptopu napájeného sluneční baterií řešit úlohy, které vyžadují základy "geometrického myšlení". Určili například, kterými body lze vést rovnoběžné přímky, nebo které body vytvoří pravoúhlý trojúhelník.

Mundurukové umějí geometrické pojmy i prakticky využívat. Ukázalo se to v testech, kde byly na ploše velikosti běžné mundurucké chýše postaveny tři uzavřené nádoby, z nichž jedna ukrývala v nitru vybraný předmět. Indiáni dostali "mapu", podle které měli najít nádobu se skrytým předmětem. Na "mapě" byla nádoba označena křížkem, v reálu skrýš nic neprozrazovalo. Zdárné splnění tohoto úkolu vyžaduje poměrně složité geometrické úvahy - převod informace z dvojrozměrné mapy do trojrozměrného reálného světa, pochopení měřítka mapy a konečně identifikaci hledaného bodu. Mundurukové i tento úkol zvládali. Úlohy řešili stejně dobře děti i dospělí. Jejich výkony byly srovnatelné s výsledky obdobných testů provedených na dětech ve Spojených státech vyrůstajících v prostředí nabitém ideálními geometrickými tvary. "I bez vzdělání, v prostředí bez artefaktů, jako jsou mapy, si člověk vytvoří geometrickou intuici," říká Dehaene.

Dospělí Mundurukové nepodávali lepší výkony než děti. Dehaene je přesvědčen, že indiáni využívají jen základní vrozené "geometrické myšlení", které bez slov pro geometrické tvary nemohou dále rozvíjet. Tento "základ geometrie" máme podle Dehaena v mozcích "natvrdo" uložen všichni. Využívá je indiánský lovec, který nikdy neopustil amazonský prales, i architekt rýsující plány v pohodlí velkoměstské kanceláře.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.