Generál Petraeus v americkém Kongresu
Jednání o Iráku v americkém Kongresu začíná v citlivé době výrazných změn. V samotném Iráku se situace vyvíjí slibně už řadu měsíců, ale pozitivní posun na tamní politické scéně a zejména několikanásobný úbytek denních násilností oproti minulým pěti rokům, které už uplynuly od americké invaze, nejsou dosud plně stabilizované a ani nezvratné.
Právě v minulých dvou týdnech povstalci Sadrových milicí znovu ukázali, že zůstávají relativně velkou vnitropolitickou silou, kterou nebude možné přehlížet.
Ve středu, právě v den pátého výročí dobytí Bagdádu Američany, by měli Sadrovi stoupenci na jeho výzvu vyjít do ulic hlavního města, aby zde protestovali proti pokračující přítomnosti amerických vojsk v zemi. Očekává se, že demonstrace se zúčastní až jeden milion lidí.
Irácký premiér Málikí ale v pondělí Sadrovi pohrozil zákazem další účasti v politice a v chystaných komunálních volbách, pokud Sadrovy milice nezastaví současné ozbrojené boje proti vládním armádním a policejním složkám. Podle jednoho ze svých pobočníků chtěl Moktada al-Sadr konzultovat svůj další postup s Ajatolláhem al-Sistáním a dalšími šíitskými kleriky a je prý ochoten své milice rozpustit, jestliže mu to tito uznávaní duchovní vůdci doporučí.
V příštích dnech tedy může dojít jak k výraznému zlepšení, tak i k vážnému zhoršení tamní bezpečnostní a politické situace.
Shodou okolností právě v této chvíli bude debatovat o Iráku americký Kongres. Vrchní velitel amerických vojsk v Iráku, generál David Petraeus má dnes a zítra podat svědectví před branně-bezpečnostním a zahraničně politickým výborem Senátu a Sněmovny reprezentantů. Lze očekávat ostrý politický střet mezi vládním táborem republikánů a demokratickou opozicí, mimo jiné i proto, že se jednání na půdě Kongresu tentokrát stane součástí předvolebního boje: svědectví generála Petraeuse se zúčastní i všichni tři přední kandidáti na úřad amerického prezidenta, senátoři John McCain, Hillary Clintonová i Barack Obama. Bylo by velmi podivné, kdyby se všichni tři nepokusili využít této příležitosti ve svůj prospěch - ať už tím, že položí sami generálovi nějakou dobře formulovanou otázku, která pak zazní v médiích, anebo jeho vystoupení alespoň nějakým výrazným způsobem okomentují.
Jak ale podotkl v dnešním vydání deníku Wall Street Journal jeden z dřívějších, tedy neúspěšných kandidátů na úřad amerického prezidenta, nezávislý senátor Joe Lieberman, generál Petraeus přichází podat svědectví v úplně jiné situaci než posledně, kdy před sedmi měsíci naposledy vystoupil v Kongresu. Vrací se do Washingtonu, napsal Lieberman, po jedné z nejúspěšnějších vojenských operací v americké historii. A jeho kritikové čelí krizi důvěryhodnosti, míní Lieberman.
Právě generál Petraeus před sedmi měsíci vyzýval Kongres, aby souhlasil s vysláním další početné posily amerických vojsk do Iráku v počtu 30 tisíc mužů a prezident Bush tuto jeho žádost podpořil. Kritikové prezidenta samozřejmě nepředpokládali, že by něco takového mohlo situaci v Iráku změnit, ale jak se ukázalo, krátce poté nastal podstatný obrat: sektářské násilí mezi sunitskými a šíitskými vyznavači islámu i násilí uvnitř šíitské komunity výrazně polevilo, především díky politickým dohodám na místní úrovni, které vyšachovaly radikály. Jak ale ukázaly minulé dva týdny, situace není vyhraná.
"Kdy se naši chlapci vrátí domů?" ptají oprávněně všichni Američané a prezident Bush, stejně jako generál Petraeus, vytrvale odmítají jednoznačnou odpověď. Prezidentští kandidáti McCain, Clintonová a Obama však také odpověď neznají, i když se má za to, že nový prezident v té věci bude muset nějak rozhodnout. Od začátku války v Iráku tam položilo život více než 4 tisíce Američanů, 11 v uplynulých dvou dnech, což prostě nelze přehlížet donekonečna. A také už nelze přehlížet nesmírné ekonomické výdaje, které si vedení války vyžádalo. Veškeré odhady v tomto směru dosahují astronomických hodnot.
Bude proto zajímavé sledovat debatu v Kongresu těchto dnů a závěry, které z toho vyvodí Spojené státy.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.