Genderové kvóty? Největším problémem jsou si samy ženy, nedržíme při sobě. Na kvóty nejsme připravení, říká Maxová (ANO)

1. květen 2018

Většina žen s malými dětmi v Česku se chce brzy vrátit do zaměstnání, přesto řada z nich naráží při návratu do práce na problémy. Jejich místo bývá zrušeno z organizačních důvodů nebo zaměstnavatel nebere ohledy na jejich potřebu sladit práci s rodinou. Panuje na tuzemském pracovním trhu diskriminace žen a zejména žen matek? „Diskriminace je silné slovo,” říká předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku za ANO Radka Maxová v pořadu Pro a Proti. 

Podle předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku za ANO Radky Maxové je mluvit o diskriminaci matek přehnané. „Určitě ale nejsou preferovány, spousta zaměstnavatelů bere dítě stále jako hendikep,” říká. 

Stát podle předsedkyně dělal dříve málo pro to, aby efektivně začlenil matky do pracovního trhu. „Už v minulém období se apelovalo poměrně hodně na slaďování rodinného a pracovního života. V současnosti jsou ve sněmovně jedna nebo dvě novely, které se toto snaží řešit. Nyní ten tlak i díky médiím zesílil na to, aby rodiny, které mají děti, nebyly hendikepovány, aby je zaměstnavatelé brali jako rovnocenné jiným,” podotýká Maxová.

V současnosti ani není mnoho žen, které by do politiky, když to vztáhnu na politiku, chtěly. Zatím je totiž velmi těžké se do toho mužského světa dostat.
Radka Maxová (ANO)

Jednou z cest je více žen ve vedoucích pozicích. Jak toho ale dosáhnout? Dlouhodobý spor se vede o kvóty. „Myslím si, že Česko na to není vůbec připravené. Nejde pouze o muže, velké procento žen, a já se k ním zatím přikláním, to považuje za nedůstojné. Ukazuje se ale, že v různých zemích, především v těch severských, kvóty pomohly vyrovnanému zastoupení žen a mužů, i když to trvalo několik desítek let. Nám to bez kvót může trvat minimálně sto let, než dosáhneme dejme tomu poměru 40:60,” myslí si předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku.

„V současnosti ani není mnoho žen, které by do politiky, když to vztáhnu na politiku, chtěly. Zatím je totiž velmi těžké se do toho mužského světa dostat,” dodává politička, která ale kvóty stále považuje za ponižující. „Přijde mi to jako hendikep, jako by ženy neměly dost síly. I podle organizací, které se zabývají genderovou politikou, jsme hlavním problémem my ženy samy. Neumíme se volit, raději zakroužkujeme muže, ale samy v sobě vidíme konkurenci. Potřebujeme změnit vnímání českých žen. Neumíme držet při sobě,” tvrdí.

Muži na pivo, ženy k dětem

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Michaela Marksová si myslí, že na pracovním trhu panuje diskriminace matek s malými dětmi. „Když se koukneme srovnání s dalšími evropskými státy, tak vidíme, že v České republice je to pro zaměstnání matek do dvanácti let úplně nejhorší,” říká. 

03043232.jpeg

Kvóty pro obsazení vedoucích pozic ženami by podle Marksové nebyly nedůstojné. „Celá léta zastávám názor, že to důstojné je. Vlivní muži mezi sebou často uplatňují různé neformální kvóty. Kvóty hlavně neznamenají, že někam obsadíte ženu s nulovou praxí a nízkým vzděláním jen proto, že je žena. Znamená to, že když máte dva kandidáty, které mají srovnatelné vzdělání a praxi a jde o prostředí, kde jsou převážně muži, pak dáte přednost ženské kandidátce, případně můžeme to pohlaví otočit, když jde o prostředí s opačnou převahou,” vysvětluje. 

Vlivní muži mezi sebou často uplatňují různé neformální kvóty.
Michaela Marksová (ČSSD)

 

O jaké neformální mužské kvóty jde? „Popisují to i celé publikace, že ta parta, která spolu chodí do hospody, zatímco ženy se jdou většinou starat o děti, mají sklony si vybírat lidi do nejrůznějších pozic mezi sebou. Není to třeba ani vědomé,” odpovídá bývalá ministryně. 

„Jsem členkou ČSSD dvacet let a vím, že se věci často odehrávají ve stranách trošku jinde, lidé se dohodnou. Muži na to mají více času,” podotýká Marksová.

autoři: Veronika Sedláčková , Vítek Svoboda | zdroj: Český rozhlas Plus
Spustit audio

Související