Gen špatných řidičů
Studie z Kalifornské univerzity v Irvine poskytuje skvělou výmluvu špatným řidičům. Jejich nedostatky při řízení dává do souvislosti s variantou jednoho genu.
Za "gen špatných řidičů" vědci pokládají jednu z variant genu pro protein BDNF (brain-derived neurotrophic factor). Protein usnadňuje komunikaci mezi nervovými buňkami, a tím se podílí na vytváření paměti. Při vykonávání nějakého náročnějšího úkolu je protein vylučován do takové oblasti mozku, která s činností souvisí. Dřívější studie ukázaly, že u lidí s jednou variantou genu je proteinem stimulována menší část mozku.
Neurologové z Kalifornské univerzity v Irvine si položili otázku, do jaké míry se to odrazí na náročných aktivitách jako je řízení motorových vozidel. Skupinu lidí s různými variantami genu pro BDNF vědci posadili k simulátorům, které vyžadovaly, aby se lidé naučili určité nuance obtížné trasy s mnoha zatáčkami. Po čtyřech dnech se stejný test opakoval. Výsledky ukázaly, že lidí s variantou genu, která limituje dostupnost proteinu, si v obou testech vedli o 20 % hůře než jiní lidé.
Navzdory tomu se ale nedá říct, že by varianta genu byla jednoznačně nevýhodná. Další studie ukazují, že její majitelé si v případech, kdy onemocní roztroušenou sklerózou nebo Parkinsonovu chorobou, své duševní schopnosti udržují déle než lidé s jinými variantami genu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
