František Kriegel – hrdina a statečný chlap, nebo straník?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Kriegel

Kolik cti, tolik hany, říká staré anglické přísloví. A obzvláště se to týká těch, kteří jdou leckdy proti proudu. Takovým člověkem byl i lékař František Kriegel. Názory na něj se různí, ale jistě se shodnou v tom, že zanechal nesmazatelnou stopu v naší nedávné minulosti.

František Kriegel se narodil v roce 1908 v Haliči, ale záhy se stal sirotkem. I přes to se mu podařilo dostat až do Prahy, kde vystudoval medicínu. Aby se uživil, dával kondice a možná i tyto životní zkušenosti a zážitky ho dovedly až k dělnické mládeži a posléze (v jeho 23 letech) také do Komunistické strany Československa. A začal vykonávat praxi lékaře.

Čtěte také

Netrvalo ale dlouho a odchází bojovat do Španělska a posléze do Číny na bojiště druhé světové války. Působil jako válečný lékař a jeho nadřízený, americký velitel lékařské služby Gordon S. Seagrave, o něm do závěrečného hodnocení napsal:

„Dr. Kriegel v bojové službě snášel nepopsatelné těžkosti s americkými a čínskými jednotkami, neustále ohrožován nepřítelem. Ve své činnosti byl však mimořádně aktivní a schopný. Jeho činnost v jednotce si zaslouží nejvyšší ohodnocení.“ Historik Martin Groman konstatuje, že válka pro něj trvala 10 let.

Straník na plný úvazek

Po válce se vrací do Prahy, pokračuje v lékařské praxi a také v práci s komunisty. Shodou okolností se stal na půl roku straníkem na plný úvazek, a to v období okolo únorového puče v roce 1948. Velel také Lidovým milicím, a možná i proto se objevují výhrady proti jeho osobě.

„Byl skvělým organizátorem, celý život byl praktikujícím lékařem a pouze půl roku byl politickým pracovníkem. V únoru 1948 Antonín Novotný – tehdejší tajemník – asi ,politicky onemocněl‘, a tak ho nahradil právě dr. Kriegel. Zajistil zbraně, zajistil lidi, aby pochodovali v ulicích. Krev na rukou ale neměl, tehdy v Praze žádná krev netekla, milice byly tehdy především organizačním prvkem,“ vysvětluje Martin Groman.

Únor 1948

Další životní příběhy kopírují dané společensko-politické poměry. Vnitrostranické čistky (včetně antisemitistických motivů) jen shodou okolností přežil pouze odvoláním z funkce náměstka ministra zdravotnictví, posléze se ho týkají také postupné rehabilitace koncem 50. let.

Poslanec a reformní komunista

Následně byl zvolen poslancem Národního shromáždění a členem ÚV KSČ. Byl podporovatelem reformních snah představitelů KSČ. „Tváří Pražského jara se ale nikdy nestal. Tím, že byl ve funkci předsedy Ústředního výboru Národní fronty, patřil mezi klíčové postavy. On byl ale především realistou,“ uvádí historik Groman.

21. srpna 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy území Československa a František Kriegel byl jedním z těch, kteří byli odvlečeni do Moskvy podepsat potupné Moskevské protokoly, jak vzpomínal Zdeněk Mlynář ve své memoárové knize Mráz přichází z Kremlu: „Všichni jsme ho přesvědčovali, aby podepsal. Ludvík Svoboda na něj křičel tak, až se Kriegel ohradil a Svoboda zmlkl. Pamatuji se, jak Kriegel řekl: ,Co se mnou mohou udělat? Pošlou mě na Sibiř nebo mě dají zastřelit. S tím já počítám a kvůli tomu nepodepíšu.‘“

František Kriegel

Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a František Kriegel se stal „nepřítelem státu“. Ocitl se mezi disidenty a také jeho podpis nalézáme mezi signatáři Prohlášení Charty 77. Ale komunistou zůstal, to souviselo s jeho bytostným přesvědčením, ale také s tím, že „demokracii a socialismus od sebe oddělovat nelze a komunisté mají zvítězit v soutěži koncepcí“, jak sám uvedl v jednom svém projevu.

Hrdina a statečný chlap

František Kriegel umírá v roce 1979. Celá 80. léta byla tato osobnost v zapomnění, nebo byla zdůrazňována jeho „špatná role“ pohledem normalizátorů. Až po roce 1989 se opět vrací do naší historie a dlužno dodat, že polemiky ohledně něho jsou leckdy velmi ostré.

Jednou z takových situací byl také návrh projednávaný městským zastupitelstvem Prahy 2 v roce 2014, aby mu bylo uděleno čestné občanství dané městské části. Dodejme, že uděleno mu nebylo a mezi výhradami vůči němu byla zásadní právě jeho komunistická minulost. Můžeme tak přemýšlet o Františku Kreiglovi, o dané situaci, o celém jeho životním příběhu, můžeme také přemýšlet o kontextu doby. Ale i o tom, zda a za jakých okolností může člověk napravit své omyly a chyby.

Kým tedy dr. Kriegel byl? „Byl hrdinou v srpnu 1968. Ale to, že se stal hrdinou této chvíle, souvisí s tím, že to byl statečný chlap. A dokázal se za své chyby také omluvit,“ uzavírá historik Martin Groman.

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je historik Martin Groman.

Spustit audio

Související