Rusko nás jen provokuje. Na místě je střízlivost, ale i důslednost, myslí si novinář Pazderka o upravené historii srpna 1968

Ondřej Konrád: Zasloužilí veteráni od Národního muzea

• Upravit
• Smazat

Překvapit to nemohlo nikoho.

Bývalý zpravodaj ČT a šéfredaktor deníku Aktuálně.cz Josef Pazderka v Interview Plus říká, že je třeba myslet střízlivě, ale důsledně. „Máme nějaké hodnoty, které jsou neměnné, zároveň je třeba vnímat, v jakém stavu Rusko je… Podobné útoky, v daleko ostřejším módu, se sypou i na Polsko.“

Čeští poslanci už přijali usnesení, podle kterého jsou možným přijetím novely zákona o vojenských veteránech Ruské federace znepokojeni. V podobném duchu zněla slova prezidenta Miloše Zemana nebo šéfa české diplomacie z Černínského paláce.

„Tady se vyplatí střízlivost a zároveň důslednost. Je dobré, že naše diplomacie reaguje a že si nenecháme líbit nějaké odchýlení od oficiální linie... Oficiální smlouva o spolupráci z roku 1993 jasně říká, že došlo k zavrženíhodným událostem a nezákonnému vstupu na naše území,“ připomíná novinář.

Je to provokace

Na druhé straně bychom měli vnímat i to, že se „část ruských politiků snaží provokovat a vtahovat Evropu do nekonečných emocionálních soubojů a bitev. Na to bychom neměli naskakovat, ale ozvat se a dát najevo svůj postoj je jistě dobře,“ myslí si znalec ruského prostředí.

Československo jsme přejeli zamčení ve vagonu, vzpomínají na srpen 1968 italští pamětníci

• Upravit
• Smazat

Večer 20. srpna, když jsem stříhal na hotelovém dvoře ve východotureckém Gaziantepu natočené reportáže, si ke mně přisedli dva starší italští gentlemani. Dali jsme se do hovoru, a když zjistili, že jsem Čech, začali spontánně vyprávět, jak tehdejší obsazení Československa prožívali. Datum si pamatovali naprosto přesně.

Masakr polských válečných i civilních zajatců sovětskou NKVD v Katyni (1940) a vůbec historie 2. světové války je totiž současné generaci Rusů předkládána v „upravené“ podobě. Taky je to osobní téma komunistického poslance, na kterém se chce před voliči zviditelnit.

„Současná společnost je doslova bičována ostrou propagandou, která se valí na lidi z oficiálních televizních kanálů a novin. Ty jsou pod přímým vlivem Kremlu. Viděl jsem televizní debaty, které už jdou za hranice dobrého vkusu… polský představitel hájící oficiální stanovisko své země byl doslova vyveden ze studia a provázely ho velmi sprosté nadávky. Agresivita a vulgarita je na vzestupu, a tak není divu, že se podobná témata vracejí do hry,“ vzpomíná.

Šance na úspěch?

S návrhem novely zákona o válečných veteránech nepřišel komunista ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov poprvé. Zatím byl návrh vždy zamítnut, teď je otázka, jestli uspěje, nebo ne. „Nicméně samotný fakt, že se o něco podobného pokouší, samozřejmě budí emoce.“ Jak velké má šance?    

Jiří Leschtina: Ruští komunisté testují Prahu

• Upravit
• Smazat

Návrh ruských komunistických poslanců, aby vojáci, kteří v roce 1968 okupovali tehdejší Československo, získali statut válečných veteránů, je jistě pořádnou drzostí. Neměl by nás ale překvapit.

„Ruským poslancům do hlavy nevidím, ale není to příliš pravděpodobné. Taky ale ne zcela vyloučené. Komunistická strana nemá většinu a bude záležet na Putinově straně Jednotné Rusko, případně na nějaké širší dohodě,“ odhaduje.  

Zároveň připouští, že politická soutěž je v Ruské federaci téměř nulová. „Politika je tam za jakousi fasádou a ti, co skutečně tahají za nitky, sedí v Kremlu. Není žádným tajemstvím, že procenta jednotlivým kandidátům politických stran se dopředu určují skrze to, jaký má kdo přístup do státem ovládaných médií. Na tom je pak závislý i výsledek komunistické strany, která není reálná opozice (a není v tom sama).“

Kvůli možným parlamentním „handlům“ by se Pazderka ani nedivil, kdyby to poslanci nakonec schválili.

„Pořád to má dvě roviny – jedna je čistě technická, druhá politická. Technická se týká veteránů dřívějších sovětských ozbrojených sil, pro které Sinělščikov chce status válečného veterána… Problém je důvodová zpráva, která vykládá události z Československa v srpnu 1968 ve stylu staré sovětské propagandy. Sinělščikov, jako přímý účastník invaze, taky třeba vystupuje v televizním dokumentu z roku 2015… a do slova a do písmene ze sebe sype jednu propagandistickou věc za druhou.“

Ruská propaganda sílí

Hlavně mladí Rusové se tak od poslance dozvěděli třeba to, že v Československu byly tajné sklady zbraní, že útok na nás chystalo NATO, že K 231 (Klub bývalých poltických vězňů) byl plný obdivovatelů Hitlera a neofašistů nebo že Čechoslováci tehdy na sovětské vojáky stříleli.

Libor Dvořák: Jak populární je v Rusku prezident Putin

• Upravit
• Smazat

Minulý pátek přišla ruská média se sdělením skutečně senzačním: důvěra ve Vladimira Putina od měsíce dubna poklesla o 15 procent, a to na 31,7 procenta.

„Je nepochybné, že se současné Rusko nevyrovnalo se svou sovětskou minulostí, společnost neprošla očistou. Proto se tyto staré sovětské mýty znovu vracejí do hry a mají tak obrovskou sílu. Bojím se, že se vracejí záměrně a že je to součást konceptu vládnutí Vladimira Putina. Apeluje totiž na emoce a city lidí, kteří se k SSSR vztahují jako k velmoci. K někomu, kdo dominoval světu a kdo dokázal soupeřit s USA.“

To vše, včetně předloženého návrhu změny zákona, ale podle bývalého zpravodaje ČT v Moskvě Josefa Pazderky „není myslitelné ani možné bez vědomí a tichého souhlasu Kremlu,“ dodává.

Proč je v Rusku tak velký rozdíl mezi válečným a „běžným“ veteránem? Jsou mezi nimi i ti, kteří jsou schopni reportovat pravdu? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal