František Bublan: Prezident Zeman si vytváří monopol na pravdu

Jak velké je v Česku riziko kybernetických útoků?

Je velké v každé zemi, v každé evropské zemi, i v těch vyspělejších. Všichni jsme závislí na kybernetice, na počítačích, počítače nám řídí dodávky vody, tepla, energií a podobně. Takže to nebezpečí je skutečně veliké, respektive je to oblast, která by se dala zneužít a napadnout.

Jak konkrétně by to mohlo vypadat?

Pokud by se někdo naboural sítě, které řídí infrastrukturu, tak se nás to může dotknout tak, že budeme mít třeba nedostatek vody nebo nastane blackout. To se týká běžného života, není to jen otázka nějakých teroristických útoků, kde něco vybuchuje, ale zkrátka se něco vyřadí z provozu a naši bezpečnost to silně naruší. Vezměte si třeba to, kdyby se někomu povedlo se v Praze nabourat do systému, který řídí křižovatky, semafory. Kdyby všude svítila zelená, tak nastane kolaps.

Obáváte se toho, že by se některé mocnosti mohly pomocí hackerských útoků snažit ovlivnit nadcházející české volby do sněmovny?

Nemyslím si, že by to bylo zase tak důsledné a hluboké. U nás volíme, jak se říká, nohama rukama. Nevolíme přes internet, přes počítače.

Hlasy se ale někde sčítají a ČSÚ je zpracovává.

Spíš u toho zpracování, sčítání je ruční. Zpracování by mohlo být ohroženo, ale myslím si, že to je zrovna ta nejcitlivější oblast, u které je zabezpečení velmi důkladné. Tam by k tomu asi dojít nemělo.

V USA jsou velké pochybnosti a spory o to, jestli ruské tajné služby vstoupily do předvolební kampaně, jestli ukradly emaily demokratické strany, jestli to ovlivnilo průběh voleb. Obáváte se toho, že by k něčemu podobnému mohlo dojít v České republice?

To už je něco jiného, to je součást hybridní války, kdy se pomocí dezinformací a hackerských útoků někdo snaží narušit vnitřní pořádek. To je možné, že se v USA stalo, že to bylo organizované a mělo to účel a pravděpodobně to mohlo mít důsledek ve volebním výsledku. U nás může dojít k něčemu podobnému, že bude někdo z kandidátů na prezidenta nebo nějaká politická strana postižena tímto útokem, stát se to může. Riziko je to reálné.

Ale prezident Miloš Zeman riziko kybernetických hrozeb spíše odmítá, nevidí. Nedávno mi v Interview Plus řekl „Řekněte mi, jak jakékoliv hackerské útoky, a teď nemluvím jenom o Rusku, ať už pocházejí z jakékoliv strany, jakkoliv poškodily Českou republiku. Jak třeba narušily energetickou síť nebo cokoliv jiného. Já o takových útocích nevím, a přitom se o takovém nebezpečí mluví už řadu a řadu let.” Není hrozba kybernetických hrozeb a útoků fiktivní?

To, že se ještě žádná taková velká událost ještě nestala, neznamená, že se to nemůže stát. Stát se to může, protože řízení energií, vody, tepla a podobně, je řízeno počítači. Kdyby tam u toho stál nějaký pracovník, který vám bude něco pouštět kohoutkem, tak je riziko v tom pracovníkovi. Tady to dělá počítač. Když se ten počítač napadne, tak samozřejmě může dojít k nějakému kolapsu. S tímto bych nesouhlasil, my na to musíme být připravení. A nejsme v tom sami, tím se zabývají zpravodajské služby a bezpečnostní experti na celém světě. Svět už je řízen tímto způsobem, takže musí být také zabezpečen natolik, aby nedošlo k nějakému kolapsu.

Nabízí se otázka, jestli se Česká republika proti těmto hrozbám dostatečně chrání.

Nejsme v tom outsideři, nezaspali jsme domu, určitě si to uvědomujeme. Možná je zapotřebí tu činnost jednotlivých útvarů, které se tím zabývají, trošku zkoordinovat a zesílit. Pokud vím, docela silně se tím zabýval Národní bezpečnostní úřad, který na to má vytvořené pracoviště, potom se tím zabývají zpravodajské služby, každá částečně. Také na ministerstvu vnitra, respektive u policie, je oddělení, které se touto hrozbou zabývá. Pokud se to soustředí více do jednoho místa, jednomu z útvarů se dá větší pravomoc nebo více financí, tak bude jenom lépe.

Pokud se nepletu, tak zabezpečení kybernetické bezpečnosti není v Česku nijak zákonem upraveno. Není to chyba, že ani tato vláda za tři roky svého fungování nepřijala žádný zákon, který by více chránil českou veřejnost před kybernetickými hrozbami?

Pokud vím, tak zákon o kybernetické bezpečnosti existuje. Je hodně obecný, ale je. Ten právě vyšel z dílny Národního bezpečnostního úřadu.

Je dostatečný?

Je hodně obecný. Je otázka, jestli to nějak více specifikovat, nebo to nechat v této obecné poloze. Do toho zákona můžete dát jakési jednotlivosti a podrobnosti, ale za rok to může být zase trošku jinak. Asi je lepší ho nechat v té obecnější poloze.

Sněmovna aktuálně projednává vládní návrh, který rozšiřuje pravomoci vojenskému zpravodajství v oblasti kybernetické bezpečnosti, zpravodajci by podle návrhu monitorovali provoz na webu, aby rozpoznali chystaný útok. Pochopitelně se už objevily obavy o soukromí občanů. Jak se na to díváte?

Návrh zákona teprve prošel vládou, do sněmovny ještě nedorazil, takže já ho ani přesně neznám. Podle toho, co vím z médií, si myslím, že to nebude nějaký razantní krok do soukromí občanů. Myslím si, že to bude pouze monitorování toho, co se děje na sítích. Tak jak jsem slyšel vyjádření ředitele vojenského zpravodajství, tak jde o to odhalit určité anomálie, které se mohou v tomto toku informací, vyskytnout.

Zmínil jste, že součástí kybernetických hrozeb jsou i ty takzvaně hybridní, například dezinformace v českém mediálním prostoru nebo na sociálních sítích. Může v tomto pomoci už asi měsíc fungující Centrum proti terorismu a hybridních hrozbám?

Částečně může. Zase se kolem toho vytvořila nějaká negativní atmosféra a začalo se to odsuzovat. Podstata tohoto útvaru ale není nic jiného, než dělat nějakou analýzu, vyhodnocovat různé informace, pátrat po zdrojích, kdo vlastně za tou informací stojí. To si myslím, že je podstatné, protože pokud tam máte nějakého anonymního vlastníka médií nebo stránky, tak se to těžko vyhodnocuje, těžko se rozlišuje, co je pravda a co není pravda. To patří k práci ministerstva vnitra, respektive bezpečnostního výboru, aby se zabýval vnitřní bezpečností. Pokud někdo cíleně šíří nějaké lži a dezinformace, tak je zapotřebí na to upozornit.

S tou kritikou prezidenta Zemana, že jde o cenzuru internetu a že stát bude v tomto případě novodobým Koniášem, s tou se neztotožňujete?

Naprosto ne, protože to není žádný Koniáš. Koniáš knížky pálil, kdežto tento útvar bude pouze komunikovat s veřejností.

Prezident říká, že bude mít ministerstvo monopol na pravdu.

Já mám někdy pocit, že ten monopol na pravdu si vytváří pan prezident Zeman, také si myslí, že to, co řekne on, je absolutní pravda. Pravdu si každý z nás může posoudit, jak umí a je k tomu disponován, jak do toho zapojí rozum a svoje srdce.

Je otázka, jestli bychom u faktických věcí měli zapojovat svoje srdce, nebo se obrátit na relevantní zdroje a statistiky.

Když to vezmete filozoficky, tak každá pravda musí být tím srdcem trošku podložena. Není možné jenom používat rozum. Ať už to nazveme srdcem, nebo morálním kodexem, který každý z nás má, vždycky se při hodnocení zapojí. Je potřeba s tím počítat.

Jak je na tom koordinace českých tajných služeb? Poslechněte si celý rozhovor s Františkem Bublanem.