Putin už na válku s Ukrajinou vsadil tolik, že ji povede až do konce svých dnů, míní novinář Shuster
Rusko je připravené vyjednávat s Ukrajinci o míru, naznačil prezident Vladimir Putin při nedávných oslavách Dne vítězství. Dokonce vyslovil příjmení svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského. Novinář Simon Shuster z The Atlantic poukazuje, že k podobné změně rétoriky došlo už v září 2022 po sérii porážek: „Přestal mluvit o ukrajinském vedení jako o nacistech, narkomanech a teroristech. Byla to výrazná změna tónu. Že to dělá znovu, je podle mě známka ruské slabosti.“
Putin tím podle něj vysílá signál Spojeným státům a spojencům Ukrajiny, že je připraven rozjet mírový proces. Neznamená to ale, že by vážně usiloval o mírovou dohodu, která by byla pro Ukrajince přijatelná. „Myslím, že Putin už na tuto válku vsadil tolik, že ji vnímá jako konflikt, který povede až do konce svých dnů,“ míní americký novinář, který byl hostem konference Českého rozhlasu Plus Křehká bezpečnost.
Čtěte také
Jednání jsou nyní ve slepé uličce, americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi přitom Shuster přiznává autentický zájem konflikt ukončit – ovšem bez ohledu na to, kolik území Ukrajina ztratí. Zelenského také nikdy nevnímal jako sobě rovného partnera – a právě na tom si ukrajinský lídr zakládá.
„Když jste s ním v místnosti, chová se stejně i k vám. Máte pocit, že jste si rovni. Nemluví na vás svrchu, jako to dělá řada politiků. Třeba Lukašenko. Nebo Putin. Jenže Trump Zelenského tímto způsobem nikdy nerespektoval. A nejspíš nikdy respektovat nebude,“ soudí.
Zelenskyj chce podle novináře, který o něm napsal knihu The Showman, v úřadu prezidenta pokračovat, žene ho potřeba uznání ze strany publika, což vychází z jeho minulosti komika.
Čtěte také
„Ostatně i moje kniha se jmenuje Showman. Potřebuje cítit podporu lidí, ocenění, potlesk. Za to stále bojuje, nechce přijmout dohodu, za níž by ho většina Ukrajinců po zbytek života nenáviděla,“ vysvětluje a pokračuje:
„Chce z této války vyjít jako osobnost, kterou budou lidé na Ukrajině dlouhodobě respektovat a mít rádi. Jako vůdce, o kterém se v dějinách jeho vlastní země bude psát, že pro ni udělal to, co měl.“
Dva bojují, Čína vydělává
Naproti tomu Putin podle novináře používá vyjednávání jako nástroj k oddalování nebo zmírňování sankcí. Příkladem jsou americké sankce na ropné společnosti Lukoil a Rosněft, kdy bylo obratem slyšet, že mírový proces je potřeba. Jakmile ale byly v souvislosti s válkou v Íránu oslabeny, nemají Rusové důvod být tak nervózní.
Čtěte také
Shuster se domnívá, že právě omezení příjmů z prodeje ropy by z dlouhodobého hlediska pro Rusy znamenalo vážnou hrozbu a velké nebezpečí i pro samotného Putina. Zároveň ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl oslabený či vážně nemocný a ruská ekonomika vykazuje značnou odolnost.
Úspěšná je ale také Ukrajina, která podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia disponuje nejsilnější a nejschopnější armádou v Evropě. A podle náměstka ministra obrany Dana Driscolla vyvinula technologie, které Spojené státy nemají a měly by o ně zájem.
Čtěte také
„Ukazuje se, že Ukrajina získala mimořádné schopnosti. Výsledkem je, že se frontová linie zastavila a Rusové mají ztížený postup. Snad ještě důležitější jsou útoky na ruskou energetickou infrastrukturu – to, čemu Ukrajinci říkají kinetické sankce,“ shrnuje Shuster.
Zkušenosti z ukrajinského bojiště mění podobu válčení po celém světě. Zvlášť upozorňuje na to, jaké poučení si z nich bere Čína.
„Ukrajinští velitelé dronových jednotek mi říkali, že Číňané jsou úplně jinde. Jediná čínská firma vyrábí 80 procent malých dronů na světě a dodává komponenty pro výrobu v Rusku i na Ukrajině. Čína prodává oběma stranám a velmi na tom vydělává,“ konstatuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
