Destruktivní změna. Lidskoprávní agenda musí zůstat na Úřadu vlády, zdůrazňuje Třešňák z Dětí úplňku
Vládní rady pro pomoc znevýhodněným spoluobčanům, obětem závislostí nebo národnostním menšinám pracují na Úřadu vlády mnoho let. Vláda Andreje Babiše (ANO) je chce odsunout na jednotlivá ministerstva a experti hrozí rezignacemi. „Ta změna je velice destruktivní a není smysluplná. Vnímám to jako pokus něco prosadit co nejrychleji bez ohledu na to, co si o tom myslí lidé v terénu,“ hodnotí Petr Třešňák, novinář a předseda organizace Děti úplňku sdružující rodiny s autisty.
Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha svůj postup hájí, že pod tlakem odborné veřejnosti a médií by k žádným změnám dojít nemohlo. Podle Třešňáka se ale nyní ukázalo, že prosazovat něco bez diskuze zkrátka nemůže fungovat.
Čtěte také
Přesun pod jednotlivá ministerstva by prý lidskoprávní agendu velmi výrazně oslabil a rozhodně by nemohl zranitelným skupinám, kterých se týká. A nevidí ani velký prostor pro úspory.
„Vzhledem k tomu, jak velké plýtvání a rozhazování v rámci populismu posledních let sledujeme, tak úplně nechápu, jaké zásadní úspory by tato změna mohla přinést. Z pohledu člověka, který tam několik let chodí jako předseda jedné z pracovních skupin, ten systém fungoval relativně dobře,“ poukazuje.
Čtěte také
Premiér v reakci na kritiku svolal jednání se zástupci dotčených organizací, podle Třešňáka šlo ale jen o další přesvědčování o správnosti změn bez zohlednění připomínek.
„Hodně tam zaznívalo: ‚Tak nám důvěřujte a pojďte to s námi zkusit.‘ Já si říkám, jak chcete důvěřovat někomu, kdo vás o týden dřív de facto podvedl tím, že tu změnu provedl přes noc bez konzultace a pravděpodobně přes odpor hlavních aktérů,“ dodává
Neblahé důsledky
Třešňák zdůrazňuje, že například agenda péče o lidi s náročným chováním nemůže fungovat pod ministerstvem práce a sociálních věcí, protože přesahuje i do dalších resortů.
Čtěte také
„Naše skupina vznikla v reakci na případ Doroty Šandorové, která byla zabita v sociálním zařízení důsledkem systémového zanedbání podpory lidí s mentálním postižením. Vznikla strategie, která se týká školství, zdravotnictví, samozřejmě i sociálních věcí. Úřad vlády může daleko lépe koordinovat a úkolovat jednotlivá ministerstva,“ vysvětluje.
Konkrétním příkladem je například otázka bonifikace výkonů ve zdravotnictví, tedy jak lékaře motivovat k provádění výkonů u lidí s těžkým autismem, kteří nespolupracují. Strategie řeší také téma nedostatečných kapacit sociálních služeb a bydlení nebo speciálních škol.
„Jde o to, aby ten fenomén náročného chování vnímaly jako komunikaci a ty lidi nevylučovaly do domácího vzdělávání. Nebo jsou tam opatření týkající se psychiatrické péče, zhruba 200 dospělých je dnes dlouhodobě hospitalizování a naším záměrem je vytvořit plán pro jejich přechod do přirozeného bydlení v komunitě. Napravit je třeba spoustu věcí a tohle vše je v ohrožení, pokud to nebude pod Úřadem vlády,“ uzavírá s tím, že v takovém případě nemá smysl, aby on sám pokračoval v pracovní skupině.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
