Fotbalové utrpení
Pro fotbalisty pražské Sparty měl včerejší zápas s Arsenalem jednu příjemnou stránku. Zahráli si na stadionu plném diváků, o čemž mohou v domácí lize pouze snít. Pro televizního diváka je ovšem sledování sparťanského působení v Lize mistrů čirým masochismem. K vidění není ani hra, ani výsledek, chyby v obraně se střídají s nemohoucností střelců.
Český fotbal je reprezentován klubem, který je v elitní soutěži jenom do počtu, a čekání na zázrak pokaždé končí tím, že k zázraku nedojde. Ze sportovního hlediska je vysílání zápasů Sparty vyhozením peněz. K vidění bylo včera určitě několik kvalitnějších fotbalových duelů. A pokud jde o to, ukázat na obrazovce české sportovce, nepochybně by mělo větší smysl přenášet tenisové zápasy Tomáše Berdycha z Paříže anebo Nicol Vaidišovou z Filadelfie. Ještě že přichází zima a s ní například skokan Jakub Janda, kterého loňská vydařená sezona motivovala k poctivé letní přípravě.
Od ligového fotbalu si pak odpočineme také u hokeje. Mrzuté ale je, že když se s fotbalisty potkáme na jaře, opět budeme svědky ligové nudy, prázdných stadionů, kam se vesměs chodí vyřádit výrostci, a fotbalové dění bude nadále provázet pachuť skandálů zametených pod koberec nedůvěryhodným fotbalovým svazem. Před tím nás ovšem ještě čekají dva barážové horory národního týmu s Norskem. Případný úspěch reprezentace přitom nic nezmění na smutné skutečnosti, že dobrý fotbal se hraje jinde. Občas k tomu přispějí naši hráči, ale zcela výjimečně naše kluby. Stále slyšíme výmluvu, že jsou příliš chudé na to, aby mohly udržet dobré hráče a konkurovat zahraničním velkoklubům. Je-li tomu tak, ať tedy radši ani nekonkurují. Stejně je to jenom pro ostudu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
