Filip Nerad: Válka unijního Severu a Jihu o eurobondy zuří dál

30. březen 2020
Část unijního bloku platícího eurem prosazuje vydávání společných dluhopisů, aktuálně překřtěných na koronabondy

Mnohokrát prověřené moudro tvrdí, že všechno v historii už bylo. A také, že se nedá dvakrát vstoupit do téže řeky.

Obojího jsme teď svědky u snah zemí eurozóny zvládnout devastující dopady pandemie koronaviru na jejich ekonomiku. S podobně negativními dopady na jejich jednotu.

Čtěte také

Část unijního bloku platícího eurem prosazuje vydávání společných dluhopisů, aktuálně překřtěných na koronabondy. Itálii, Španělsku, Řecku a dalším, tedy státům s horším ratingem, by tyto cenné papíry umožnily získat výhodněji peníze na hašení škod napáchaných nemocí COVID-19. Pomohla by jim totiž bonita finančně silnějších partnerů jako Německa, Nizozemska a jiných. Za tyto dluhopisy by všichni ručili společně.

A v tom je ten problém. Navzdory vší solidaritě s nejhůře postiženými státy Unie nechtějí Berlín, Haag nebo Vídeň ručit svými úsporami za mnohem zadluženější kolegy. Půjčování peněz na finančních trzích by se pro ně navíc v důsledku toho prodražilo a zatížilo jejich vlastní veřejný dluh.

V případě Německa se odhaduje, že by úroková sazba kvůli koronabondům vzrostla o zhruba jeden procentní bod. Jejich zavedení by tak klíčovou evropskou mocnost mohlo stát 20 až 30 miliard eur. Berlín proto trvá na tom, že stačí možnosti pomoci ze záchranného fondu eurozóny ESM, naditého více než 400 miliardami eur.

Poškození vzájemné důvěry v EU

Čtěte také

Je to právě fiskálně odpovědný sever Unie, kdo se požadavku méně spořivého jihu nejvíc brání. A to do takové míry, že kvůli tomu málem zkrachovala poslední videokonference evropských lídrů, která měla demonstrovat bezvýhradnou jednotu sedmadvacítky v tažení proti dopadům nákazy.

Místo toho vytrvalý tlak předsedy italské vlády Conteho nebo jeho španělského kolegy Sáncheze na společné zadlužení a neústupnost německé kancléřky Merkelové podporované nizozemským premiérem Ruttem nebo jeho rakouským spolubojovníkem Kurzem jednání protáhly na dvojnásobek plánované délky. Horký brambor nakonec státníci přehodili na ministry financí eurozóny. Ti se přitom na stejném tématu neshodli jen krátce před nimi.

Souboj unijního Severu a Jihu o finanční politiku eurozóny tak bude pokračovat. Zákopové linie v tomto případě sice tak úplně nekopírují tohle zjednodušené geografické rozložení obou táborů. Zavedení koronabondů podporuje i Francie, Irsko nebo bohaté Lucembursko. Celkem jejich emisi zatím žádá devět z 19 členů eurozóny. Mezi jejich stoupence patří také šéfové klíčových unijních institucí.

Čtěte také

Tento střet dvou odlišných finančních přístupů není v eurozóně ničím novým. V době dluhové krize před necelými deseti lety navrhovala eurobondy Barrosova komise a volaly po nich zadlužené Řecko spolu s Itálií nebo Portugalskem.

A také tehdy se proti nim nejrazantněji stavěly Německo a Nizozemsko. Přes rezolutní „ne“ kancléřky Merkelové a jejího ministra financí Schäubleho nakonec tato myšlenka neprošla. Spory o ni ale přispěly k poškození vzájemné důvěry mezi státy měnové unie.

Teď tedy eurozóna zkouší podruhé vstoupit do stejné řeky a riskuje opakování historie. Česka, které se přijetí společné měny zarytě brání, se její diskuze netýkají jen zdánlivě.

Filip Nerad

Nové problémy eurobloku by znovu odsunuly vůbec jen zahájení domácí debaty o přistoupení, ke kterému se naše země vstupem do Unie zavázala. Především je ale na eurozónu navázána velká část tuzemského obchodu a hospodářství. I Česko si tak musí přát, aby našla společnou řeč a lék na uzdravení z narůstající koronakrize.

Autor je analytik Českého rozhlasu

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.