Filip Nerad: V EU bojující s virem se hraje také o budoucnost Schengenu
Kvůli šíření koronaviru se řada unijních států rozhodla uzavřít své hranice. Dočasně se před okolním světem izoluje i Evropská unie jako celek.
Jenže minimálně Češi a Slováci od dob sovětské okupace v roce 1968 dobře vědí, že dočasnost je pojem hodně relativní.
Čtěte také
První náznaky, že státy nebudou se znovuotevíráním hranic nijak chvátat, máme také už u nás. Vedoucí Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula před časem prohlásil, že cesty do zahraničí mohou být zakázané až dva roky. Premiér Andrej Babiš k tomu dodal, že otevření hranic není vládní prioritou. Na západ od českých hranic k jejich trvalému zavření už vyzývají tamní nacionalisté.
Od obou českých vládních představitelů to byla možná jenom nešťastná vyjádření, která především u šéfa hnutí ANO nejsou výjimkou. Klidně ale také mohlo jít o holé předestření úvah Babišova kabinetu.
Omezení pohybu v schengenském prostoru by nebylo ničím novým. Část unijních států zavedla kontroly na svých hranicích v uplynulých letech kvůli migrační krizi. Tento mimořádný krok umožňuje schengenský kodex provádět až dva roky. Tyto země ho ale prodlužovaly i v době, kdy už počty žadatelů o azyl mířících do Evropy radikálně opadly.
Udržet Schengen při životě
Ve Francii, Švédsku, Dánsku, Německu a Rakousku plus v neunijním, ale schengenském Norsku tak toto nouzové opatření proti nelegální migraci stále platí. I když uprchlická krize z roku 2015 dávno skončila.
Čtěte také
Postup těchto zemí v minulosti kritizovala Evropská komise i Evropský parlament jako také nelegální. Přesto pokračuje dál. Teď se k němu přidaly ještě uzavírky v souvislosti se snahami omezit šíření koronaviru. Na jindy zcela prostupných vnitřních hranicích, kde si cestující mnohdy ani nevšimne přejezdu z jednoho státu do druhého, se tak teď tvoří mnohakilometrové fronty kontrolovaných kamionů. Přízrak spojovaný s brexitem se tak zhmotnil v polovině Evropy.
Na základě zkušenosti s migrační krizí není důvod se domnívat, že se unijní země po odeznění virové krize zachovají jinak a okamžitě odstraní všechny bariéry ze svých hranic. Naopak, čím déle bude tato kontrola trvat, tím složitěji se bude rušit. Pokud bude vůbec nějaká vůle vrátit se k původnímu stavu.
Volný pohyb přitom neznamená jen svobodné cestování po Unii. Je to také plynulý transport zboží a služeb, na kterém stojí evropský hospodářský zázrak. Bez něj hrozí unijní prosperitě ještě větší rány, než jaké jí nepochybně způsobí dopady nakažlivé nemoci.
I proto Evropská komise tak bojuje za zachování aspoň takzvaných zelených pruhů na hranicích, které umožní rychlý průjezd kamionům převážejícím zásoby. Bojuje tak za alespoň elementární zachování fungování schengenského prostoru. O jeho budoucnost se totiž v současné epidemii také hraje.
A zájmem Česka, které tolik těží z otevřeného jednotného trhu, i ostatních členských zemí by mělo být udržet Schengen při životě. Ne hranice držet co možná nejdéle zavřené.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
