Filip Nerad: Proměny Babišovy unijní politiky. Od aktivního proevropanství ke spílání Bruselu

Andrej Babiš
Andrej Babiš

Pokud máme hledat nějaký milník ve vládním přístupu k Evropské unii, je nutné začít už před příchodem současného menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD.

Je potřeba se vrátit k nástupu premiéra Andreje Babiše do Strakovy akademie. Od počátku si totiž vzal unijní agendu pod svá křídla a i díky tomu je právě on hlavní tváří a hlasem současné české evropské politiky. V dobrém a stále častěji i ve zlém.

Adam Černý: Česko ve velkém unijním bazaru

Věra Jourová

Po nedělním oznámení, kolik kdo získal hlasů ve volbách do Evropského parlamentu, začal velký bazar, kde se vždy na konci pětiletého cyklu znovu obsazují klíčové funkce v Evropské unii. 

Po nástupu do funkce Babiš prohlašoval, že chce, aby Česko hrálo v unii aktivnější roli. S oblibou dodnes připomíná, jak usiloval o urychlení jmenování své první menšinové vlády, aby mohl hned odletět na summit do Bruselu. To se psal prosinec 2017 a nový český premiér vzbuzoval v unii naděje, že ve střední Evropě nastoupil jiný lídr než nacionalisticky ladění vůdci Maďarska a Polska.

Opakovaně zdůrazňoval svůj proevropský postoj a na svou první Evropskou radu tenkrát přivezl spolu s dalšími státy Visegrádské čtyřky štědrý příspěvek pro lybijskou pohraniční stráž na boj s migrační vlnou.

Země s nálepkou unijních remcalů a odmítačů uprchlíků tak chtěly demonstrovat ochotu zapojit se do řešení nejpalčivějšího evropského problému té doby. A to vše v atmosféře tehdy čerstvé žaloby Evropské komise na Prahu, Varšavu a Budapešť kvůli neplnění povinných přerozdělovacích kvót.

Zakopávání se v protiunijních zákopech

Deklarované aktivní proevropanství ale postupem času u Babiše vystřídal návrat k boji se zlým Bruselem a k politice odmítání. Dohnaly ho k tomu jeho vlastní potíže s unií, těsnější názorové přimknutí zejména k eurokritickému maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi i zjednodušené chápání často složité unijní problematiky – jak se to ukazovalo především v otázkách migrace.

Svoboda: Čeští politici nacionalizují unijní úspěchy a bruselizují neúspěchy

Pavel Svoboda

Česká republika se řízení Evropské komise kvůli nenaplňování kvót na přerozdělování uprchlíků brání odkazem na laxnost italských úřadů. Podle ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD na území Itálie a Řecka není nikdo, kdo by splňoval podmínky pro relokaci. „Na tom něco je. Ale hlavní výtka se týká povinnosti členských států vést dialog s Komisí a čtvrtletně navrhovat počet uprchlíků, se kterými by stát mohl vést příslušné řízení,“ říká europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL.

Už krátce po Babišově nástupu do funkce vyšla na světlo zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF. Ta potvrzovala podezření na dotační podvod v kauze Čapí hnízdo, ve které šéf hnutí ANO figuruje mezi obviněnými. Premiér následně respektované vyšetřovatele osočil, že jejich práce byla politicky motivovaná.

Nedávno zase nařknul z nekompetentnosti a skandálního chování auditory Evropské komise. Ti v předběžné zprávě upozornili na jeho střet zájmů u dotací pro holding Agrofert.

Takové a další podobně neuvážené výroky na adresu unijních institucí vedly k tomu, že se výrazně zhoršilo vnímání Babiše na evropské scéně. Třeba vztahy předsedy komise Junckera k českému premiérovi jsou podle mnoha lidí z paláce Berlaymont už delší dobu hodně chladné.

Thomas Kulidakis: Střet s unijní legislativou může přijít draho nám i Babišovi

Přestaňme na EU nadávat a svádět na ni chyby, které se dějí tady a ne v Bruselu

Být bohatý, mocný a vlivný člověk může leckomu připadat jako sen, ke kterému je třeba směřovat. Andrej Babiš je ale živoucím příkladem toho, že není vše zlato, co se třpytí.

Babišovy kauzy se také opakovaně přetřásaly na půdě Evropského parlamentu. To vše negativně poznamenává unijní pozici hlavně samotného premiéra. Logicky se to ale také musí odrazit i na obrazu české vlády.

To je komplikací zejména teď, kdy se bude rozhodovat o portfoliu pro jejího nominanta v příští Evropské komisi stejně jako o podobě nového víceletého rozpočtu unie a nastavení evropských fondů. Kandidát nebo kandidátka vlády v čele s člověkem podezřelým z dotačního podvodu a ze střetu zájmů těžko může získat v komisi na starosti silný finanční resort.

Takové vládě se také bude obtížně obhajovat požadavek na volnější nakládání s unijními penězi a na neomezování dotací pro velké zemědělce. O tohle všechno přitom teď český kabinet v unii usiluje.

Filip Nerad

Na základě letitých zkušeností nejen od nás je na místě obava, zda případný neúspěch těchto snah nepovede k dalšímu obviňování Bruselu a zakopávání se v protiunijních zákopech. Tak často vzývaný národní zájem se přitom nejlépe prosazuje způsobem, s jakým Babiš do nejvyšších pater evropské politiky vstupoval.

Autor je analytik Českého rozhlasu