Adam Černý: Česko ve velkém unijním bazaru
Po nedělním oznámení, kolik kdo získal hlasů ve volbách do Evropského parlamentu, začal velký bazar, kde se vždy na konci pětiletého cyklu znovu obsazují klíčové funkce v Evropské unii.
Pro každou členskou zemi včetně Česka představuje největší a nejrozsáhlejší zkoušku vyjednavačských schopností.
Petr Holub: Proč Evropu neovládli populisté
Jedna okolnost ve výsledcích evropských voleb nehraje. Protievropští skeptici a populisté prý prohráli, podle některých na celé čáře, protože nemají ani čtvrtinu mandátů v evropském parlamentu.
I když význam a vliv Evropského parlamentu vytrvale roste, klíčovou institucí zůstává Evropská rada, kde se spolu setkávají a dohadují prezidenti a premiéři.
Ti sice musí zvláště při obsazování úřadu předsedy Evropské komise brát ohled na výsledky voleb do Evropského parlamentu, ale při výběru všech dalších, jako je předseda Evropské rady, který řídí summity, nebo šéfa unijní diplomacie, mají hlavní slovo.
K právě zmíněným třeba počítat ještě předsedu Evropského parlamentu a letos bude třeba rozhodnout o novém guvernérovi Evropské centrální banky.
Vytvořit z nabízených možností kombinaci, která překlene obvyklé dělicí čáry, které tvoří politická orientace napravo či nalevo nebo rozdíly mezi evropským severem a jihem anebo západem a východem, není snadné.
Nepřipravenost politické sféry
Ale ani takové rozlišení nestačí, protože měnit se bude obsazení řady dalších míst hlavně v Evropské komisi, kde nepůjde třeba z českého hlediska zdaleka jen o to nejviditelnější, tedy, zda Věra Jourová na příštích pět let získá funkci odpovídající vahou té dosavadní, anebo zda si polepší na prestiži i vlivu.
David Klimeš: Samé dobré zprávy z europarlamentu
Po volbách se většinou v Česku žehrá, co dopadlo špatně a co ohrožuje politiku v příštích letech. Tak to po skončených volbách do Evropského parlamentu jednou otočme a udělejme z toho přehlídku dobrých zpráv. Protože jich není opravdu málo, ať už jste volili úspěšné či méně úspěšné strany... Poslechněte si celý komentář Davida Klimeše.
Konečný výsledek se v mnohém ohledu odvíjí od prestiže a vlivu té které země a jejího vyjednavače, jehož šance jsou podmíněny jak osobními schopnostmi, tak i odborným zázemím a dlouhodobou přípravou. Tady lze hledat příčinu, proč Praha až dosud ani nemohla pomýšlet na obsazení některé z nejvyšších unijních funkcí.
Příčinou je chronická nepřipravenost politické sféry, kde až na řídké výjimky přicházejí do parlamentu, do politického řízení ministerstev a do vlády znovu a znovu lidé, kteří se unijní politice začnou učit od úrovně takříkajíc evropského slabikáře. Proto nebývá vyjednávání tak efektivní a proto ve svazcích nachystaných k jednání nejsou připravené seznamy se jmény kvalifikovaných a osvědčených adeptů na nejrůznější funkce, kde by Česko chtělo uplatnit, ať už přímo, či zprostředkovaně svůj vliv.
Letos možná kombinace vyjednavačských schopností premiéra a relativně dobré reputace komisařky Jourové povede k tomu, že v příští Evropské komisi povýší. Jinak ale české ambice v nynějším velkém unijním bazaru musí být mnohem skromnější než třeba i menších nebo velikostí srovnatelných zemí. Není k tomu třeba příliš detailních analýz, ale třeba jen pohled na Benelux nebo Skandinávii.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
