Thomas Kulidakis: Střet s unijní legislativou může přijít draho nám i Babišovi
Být bohatý, mocný a vlivný člověk může leckomu připadat jako sen, ke kterému je třeba směřovat. Andrej Babiš je ale živoucím příkladem toho, že není vše zlato, co se třpytí.
Po korunových dluhopisech a Čapím hnízdu ho čeká další boj s bruselskou exekutivou o výklad unijní obdoby našeho zákona o střetu zájmů.
Jiří Leschtina: Babiš ve střetu zájmů? Až do roztrhání těla
Na veřejnost pronikla analýza právního servisu Evropské komise, že střet zájmů u premiéra Andreje Babiše neskončil převedením jeho majetku do dvou svěřenských fondů.
Letos v srpnu začalo platit finanční nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046. Pod tímto číslem se skrývá ustanovení, které mimo jiné zpřísňuje dohled nad těmi, kteří čerpají z rohu hojnosti evropských kohezních fondů.
Zjednodušeně řečeno jde o to, aby peníze z evropského rozpočtu směřovaly na rozvoj podle objektivních kritérií potřebnosti a minimalizovalo se možné ovlivňování finančních toků lidmi, kteří z nich mohou mít prospěch.
Jedná se v podstatě o správný přístup, protože společné peníze mají mít trojí efekt. Podpořit konkrétní sektory ekonomiky, zvýšit blahobyt v členských zemích a v konečném důsledku zajistit, že v celé unii se lidé budou těšit co možná nejvyšší životní úrovni. Tak se mimo jiné zabrání negativním projevům, které s sebou logicky přináší chudoba.
Nezáviděníhodná pozice
Nejde jen o odliv mozků z chudších částí Evropské unie do těch bohatších. Lidé, kteří prosperují, jsou zpravidla odolnější vlivu politických tlampačů radikálních rozdělujících řešení.
Karel Hvížďala: Už nejde o dotační kauzy Babiše, ale o tvář České republiky
Pakliže neobhájíme nestrannou policii, justici a svobodná média, ocitneme se po třiceti letech opět ve zlomovém bodě, v němž není ohrožena pouze vláda, ale právní stát, a tím pádem celý režim.
Pokud ale v některých členských zemích panuje mezi lidmi důvodné podezření, že místo obecného blaha unijní peníze slouží k plnění kapes politiků a jim spřízněných kruhů, celá situace podrývá důvěru v právní stát. Lidé vychází do ulic, demonstrují a vývoj směřuje k další politické destabilizaci.
To dobře známe i v České republice, kde proti premiérovi demonstrují lidé alespoň jednou měsíčně. Andreji Babišovi se doposud dařilo víceméně zdařile vše odrážet hrou na oběť a opakováním lidsky pochopitelné a snadno zapamatovatelné obhajoby.
Obvinění jsou podle něj lživá kampaň politické konkurence, části médií, které prý Babiše nenávidí a vůbec, zdroj veškerých problémů jsou podle šéfa hnutí ANO závistivci nejrůznějšího druhu. Chtějí ho údajně dostat z politiky, protože má na srdci jen dobro lidu a země, protože krást nepotřebuje, neboť je bohatý.
Karel Hvížďala: Machiavelli a Česko 2018
Podíváme-li se zevrubněji a trošku z odstupu na současnou politickou krajinu v České republice, není možné si nevzpomenout na Niccolo Machiavelliho a knihu, kterou věnoval Medicejskému vladaři, podle jehož postavení ji nazval.
Navíc se prý vlastně vstupem do politiky obětoval, protože si mohl užívat pohodlí miliardáře v závětří. Jako každá kvalitní PR technika je i tato založená zčásti na pravdě, patřičně ohnuté ve prospěch řečníka.
Určitě existují závistivci, určitě Babišova opozice i část společnosti přikládají pod kotel, v němž se vaří pochybnosti související s premiérovým působením. To ale nic nemění na tom, že pokud by s Andrejem Babišem nemohla být spojovaná různá podezření, pokud by neexistovalo nic kontroverzního, jeho soupeři by prostě neměli střelivo.
Jejich rozhodnutí vše popohnat k unijním orgánům, včetně Evropského parlamentu a Evropské komise, zvyšuje šanci, že se finanční otázky spojené se stávajícím šéfem Strakovy akademie rozseknou.
Jan Vávra: Proč Andrej Babiš stále přežívá?
Ze všech komentářů, otázek kladených novináři i vyjádření politiků lze vyčíst údiv nad tím, kolik má Andrej Babiš politických životů a jak se dokáže vykroutit ze všech svých skandálů.
Unijní kruhy totiž musí jednat, když dostanou podnět a jsou k tomu vyzvané. Patřičné unijní předpisy, včetně finančního nařízení, jsou dle smluv Evropské unie nadřazené našemu právu. Andrej Babiš se nemůže hájit, že je to svého druhu „Lex Babiš“ vytvořený kvůli jeho osobě.
Na celounijní úrovni se připravují nařízení platná pro půlmiliardovou Evropu. Nejsou určené k úpravě chování jednoho člověka. Ministr spravedlnosti věděl tudíž moc dobře, proč zdůraznil, že podle českého práva jsou dotace pro Agrofert v pořádku, ovšem výklad evropského práva mu nepřísluší.
Babiš se dostal do nezáviděníhodné pozice, protože obviňovat věhlasné světové deníky ze lži a podezřívat Evropskou komisi z podjatosti je silná káva i pro něj. Z hlediska Evropské unie a její exekutivy jsme totiž pouze desetimilionová část celku. Zájem je pouze na efektivním vynakládání prostředků v celé Evropské unii.
Pokud se skutečně prokáže pochybení a budou se muset vracet nějaké dotace, může to znamenat velkou hrozbu pro dosavadní hvězdnou kariéru politika Andreje Babiše. Vracení peněz z kapes českých daňových poplatníků do Bruselu totiž nepřeváží ani zvýšení českých důchodů, ani veřejná doprava pro důchodce skoro zdarma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
