Ferdinand Peroutka - muž, který nerad zpíval ve sboru

Narodil se v roce 1895 v Praze a publikovat začal - nejprve texty o výtvarném umění - v roce 1914. Během dvacátých let se vypracoval na respektovaného žurnalistu, řídil (1924-39) týdeník Přítomnost a pravidelně přispíval do Lidových novin. V období první republiky byl vnímán jako žurnalistická opora Hradu - patřil např. k tzv. pátečníkům -, vždy si však ponechával kritický odstup a nezbytnou názorovou nezávislost. V této době začal publikovat také knihy, například cyklus Budování státu (o počátcích naší moderní státnosti) či esejistické úvahy o české národní povaze Jací jsme.

Období 2. světové války strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Za tzv. třetí republiky byl šéfredaktorem Svobodných novin (které vycházely namísto Lidových) a revue Dnešek (namísto Přítomnosti). Těsně po únoru 1948 odešel do exilu a žil nejprve ve Velké Británii a poté ve Spojených státech. V roce 1951 spoluzakládal rozhlasovou stanici Svobodná Evropa a prvních deset let řídil její československé vysílání a spolupracoval s ní až do své smrti v roce 1978. Je autorem několika dramat a románů.

V pořadu uslyšíte unikátní záznam Peroutkova krátkého projevu na pohřbu Karla Čapka, kde se s uštvaným spisovatelem loučí i za ty, kteří se jeho pohřbu již zúčastnit nemohli. Zazní také obsáhlé pasáže z jeho úvodního projevu při zahájení vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa v roce 1951. Pražský německý spisovatel Johannes Urzidil (od roku 1939 v exilu) byl Peroutkovým partnerem při rozhovorech natočených v šedesátých letech a odvysílaných RFE v roce 1968. Obsáhlé rozhovory s Ferdinandem Peroutkou byly natočeny a Svobodnou Evropou na pokračování odvysílány v roce 1969. Ve vybraných ukázkách Peroutka hovoří např. o svém prvním politickém článku (šlo o bezprostřední komentář k VŘSR), práci na cyklu Budování státu či smrti Jana Masaryka.