Farářka Silná: Nejlepší by bylo mít nízkoenergetické kostely, ale já mám problém prosadit i kohoutkovou vodu

24. říjen 2021

Farářka Československé církve husitské Sanrda Silná by si sice přála kázat v nízkoemisním kostele se zelenou střechou a solárními panely, ale uznává, že k tomu je v českém prostředí ještě daleko. „Některé naše kostely jsou památkově chráněné a vlastně je problém je i důsledně tepelně izolovat. Já se ale někdy potkávám s jistou nechutí měnit zajetá pravidla, jako třeba že se kupovalo na shromáždění jednorázové nádobí,“ popisuje ekologické otázky na každodenní úrovni církví.

Ve své farnosti prosazuje Silná například pití vody z kohoutku před tou balenou. „Bylo mi řečeno, že někteří lidé by to nechtěli, nepili, že starší lidé by to nepochopili a tak. Já vlastně nevím, do jaké míry je to alibismus a do jaké míry je to skutečně nechuť zkusit to jinak a přesvědčit ty skálopevně zaryté lidi ke změně,“ uvažuje Silná.

Čtěte také

Připouští ale, že některé kroky motivované snahou šetřit životní prostředí jsou finančně náročné. „Vím, že pro některé farnosti může být opravdu díra do rozpočtu, když se rozhodnou nakoupit třeba úsporné žárovky pro celý kostel a přidružené prostory.“

Marek Drápal, předseda poradního sboru pro otázky životního prostředí při Synodní radě českobratrské, věří, že křesťané by měli jít příkladem a chovat se co nejekologičtěji: „Beru to vážně, protože vnímám, že tato země je nám jen jaksi propůjčena a že ji potom odevzdáme svým dětem.

Poslechněte si celou Vertikálu. Debatu moderuje Lucie Vopálenská.

V první části Vertikály uslyšíte o sporu v pravoslavné církvi v Brně, který se týká odvolání tamního duchovního. Francouzský premiér jednal s papežem o zneužívání a zpovědním tajemství, církev ho ale nepřehodnotí. A lidé si v ohrožení více pomáhají, proč? Na to se zaměřil tým českých vědců. Moderuje Naděžda Hávová.

autoři: Lucie Vopálenská , Naděžda Hávová , kac
Spustit audio

Související