Falešná lebka svaté Brigity?

Nejznámější švédská světice Svatá Brigita se narodila v roce 1303 nedaleko města Uppsala, zemřela v Římě roku 1373 a v roce 1391 byla kanonizována. V roce 1999 ji papež Jan Pavel II. jmenoval patronkou Evropy. Podle legendy byla po smrti Brigity byly její ostatky převezena z Říma do Švédska a v roce 1381 uložena v opatství Vadstena asi 200 km od Stockholmu. Kromě ostatků Brigity zde našly odpočinek také kosti její dcery Kateřiny (1331 až 1381), která byla rovněž prohlášena za svatou.

V dalších letech se část ostatků obou žen přesunula do jiných kostelů i na panovnické dvory. Schránka v opatství Vadstena proto v současnosti obsahuje jen 23 kostí a dvě lebky, které studovali výzkumníci z univerzity v Uppsale. Antropologické zkoumání ukázalo, že lebky patří dvojici žen ve věku 60 až 70 a 50 až 55 let. Tento objev souhlasil s teorií, podle které lebky patří svaté Brigitě a její dceři Kateřině. Zlom nastal ve chvíli, kdy vědci z kostí izolovali DNA. Mitochondriální DNA, která se dědí v mateřské linii, totiž ukázala, že mezi oběma ženami neexistoval žádný příbuzenský vztah.

Podobně to dopadlo s výsledky datování, které ukázaly, že jedna z lebek pochází z let 1470 až 1670 - tedy období dávno po smrti obou žen. Druhá lebka je datována do let 1215 až 1270, což znamená, že předchází Brigitině narození. Právě starší lebka má údajně patřit Brigitě a vědci tuto možnost kupodivu tak docela nevylučují. Pokud by totiž Brigita po většinu života jedla především ryby, mohlo by to posunout výsledky radiokarbonového datování. Něco takového je ale podle vědců velmi nepravděpodobné.

Zdroj: Uppsala University, PloS ONE