Fakta o selhání WHO už známe. Teď půjde o vůli států je zveřejnit a komentovat, soudí sinoložka Lomová
Americký prezident Donald Trump pohrozil trvalým zastavením financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Na Twitteru zveřejnil dopis, který zaslal šéfovi WHO. Bílý dům si v něm stěžuje na to, že organizace ignorovala zprávy o šíření koronaviru ve světě.
Čtěte také
Podle Trumpa musí teď WHO hlavně prokázat nezávislost na Číně. Tamní ministr zahraničí Wang I reagoval, že se Spojené státy snaží pošpinit pověst Číny a odvést pozornost od neschopnosti vlastní vlády při řešení koronavirové krize.
Americký prezident dal WHO ultimátum 30 dní na zásadní změny – potom prý definitivně zastaví financování a přehodnotí členství Spojených států v organizaci.
Podle sinoložky Olgy Lomové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy bude pro WHO obtížné prokázat nestrannost vůči Číně, protože fakta už byla pojmenována: generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus pozdržel vyhlášení světového nebezpečí a má velmi blízko k prezidentu Si Ťin-pchingovi.
„Žádost vyšetřit nestrannost by měla vést k oficiálnímu veřejnému potvrzení té závislosti, i když mám velké pochybnosti, že se to podaří, protože záleží na čínské straně i na celém počtu členských států, které ve svých vazbách a závazcích mohou stát na čínské straně,“ popisuje Lomová.
Čtěte také
Pochybnosti o tom, že Peking zakrýval informace o viru a snažil se umlčovat lékaře, kteří upozorňovali na případná rizika, už podle jejího mínění nejsou. „Tady už nejde jen o zjištění faktů, jde o vůli států fakta zveřejnit a komentovat. Složitější než zjišťování, jak to bylo, bude dosažení kompromisu, co by pojmenoval to, že WHO skutečně na začátku zaváhala a udělala to v souladu a přáním Pekingu.“
Budování pozice Číny ve Světové zdravotnické organizaci souvisí s její snahou posilovat vliv ve světě, a také „vytlačovat z viditelnosti Tchaj-wan“, který Peking považuje za součást Čínské lidové republiky. První akce, kterou nový ředitel WHO udělal, bylo ukončení pozorovatelského statutu Tchaj-wanu v organizaci, přibližuje Lomová.
„Nejen že se Tchaj-wan příkladně vypořádal s epidemií, ale na samém začátku poslal zprávu a varoval WHO, když tvrdila, že se nemusíme obávat, že Čína to má pod kontrolou a virus není přenosný z člověka na člověk, že přenosný je,“ uzavírá sinoložka.
Poslechněte si celý rozhovor Jana Bumby s Olgou Lomovou z Katedry sinologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Související
-
Prestiž Číny kvůli pandemii utrpěla. Peking to řeší diplomacií „vlčích válečníků“. Může mu to vyjít?
Ideové i institucionální zázemí diplomacie vlčích válečníků přibližuje v rozhovoru s Lenkou Kabrhelovou sinolog a šéf projektu Sinopsis Martin Hála.
-
Jan Macháček: Mezinárodní pozice Číny oslabí
Až jednou skončí pandemie, mezinárodní pozice Číny oslabí.
-
Svoboda: Je Čína zachráncem, nebo původcem pandemie? Zachránce jí neprošel, ale není ani viníkem
WHO vyzvala země světa, aby zjistily první případy covidu-19 na svém území kvůli spekulacím o zatajování nákazy ze strany Číny. Změní se celosvětové vztahy s Pekingem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.