Existovali blaničtí rytíři? Je to krásný mýtus a dodnes přitahuje svou magičností, odpovídá historička Doležalová
Hora Blaník je výjimečná – alespoň co se týká pověstí. Kdo by neznal blanické rytíře, kteří mají vyrazit na pomoc českým zemím, až jim bude nejhůře. Tajemství, které nás provází už několik staletí, se proměňovalo v době. Bezpochyby ale do naší tradice patří a stalo se inspirací i pro řadu uměleckých děl.
Kameny z hory Blaník jsou také v základech Národního divadla. Přesto je záhad kolem Blaníku stále dost, například to, o kterou horu vlastně jde, protože jsou dvě. V jakém čase se vůbec pohybujeme?
Na rozdíl od hory Říp není Blaník spojený s nějakou v historii jasně ukotvenou událostí. Pověst se rodila postupně, postupně se proměňovala forma i obsah. Její současnou podobu známe zřejmě od 19. století.
Čtěte také
O tom, že Blaník a „jeho“ pověsti nejsou pouze příběhem historickým, je přesvědčena i historička Eva Doležalová. „Blanický příběh je stále aktuální, protože naděje, že nám někdo přijde na pomoc, je uklidňující. Dle mého soudu se mýtus oživuje vždy, když se něco v národě děje. Když vyvstane potřeba pomoci,“ říká v pořadu Jak to bylo doopravdy.
První zprávy o „zázračných“ pocházejí z počátku 15. století. Tehdy se řešily nepovolené poutě na horu. Mezi lidmi se rozšířila pověst, podle které jsou na Blaníku hroby apoštolů Petra a Pavla. A že je potřeba na horu přinést kameny na stavbu kostela.
Hned tři verze pověsti
První varianta blanické pověsti vznikla zřejmě až v 70. letech 15. století a jejím autorem byl sedlák Mikuláš Vlásenický. Jeho proroctví se tradovalo a dochovalo v češtině z přelomu 16. a 17. století. Ze stejné doby pocházejí i německé tisky. Další text je pak Vidění Oldřicha z Rožmberka ze 17. století. Na jeho šíření se podíleli jezuité.
Třetí pramen je výrazně mladší – Proroctví slepého mládence, které vzniklo až za vlády Marie Terezie v 18. století. Z této doby jsou pak také nejrůznější zprávy o podivných událostech: bubnování v blízkosti hory, troubení a vojenské povely. Na to pak navazovala další literární zpracování – nejrozšířenější je zřejmě od Aloise Jiráska ze Starých pověstí českých.
Blaník a údajní rytíři-zachránci vstoupili do širší veřejné debaty i v období, kdy se vedly polemiky a spory o smysl českých dějin. Tehdy se otevřela otázka, kdo blanickým vojskům vlastně velel?
Byli to husité, nebo patron českých zemí svatý Václav? „To už se ocitáme na jiném poli, na poli historiografickém a týká se koncepce českých dějin. Souvisejí s tím i otázky politické: jestli v duchu Palackého mohou být rehabilitováni husité či jsou to svatováclavská vojska,“ vysvětluje Eva Doležalová. A dodává: „Vyhrála nakonec koncepce, že vojsku tam dlícímu velí právě sv. Václav.“
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, co je skutečnost, Eva Doležalová odpovídá: „Celý ten příběh je krásný mýtus, který má s realitou pramálo společného. Blaník ale přitahuje svou magičností. Věčnou touhou historiků je bortit mýty a hledat alespoň zrnka pravdy, proto se věnují i Blaníku. A i sama legenda stojí za to, aby byla vyprávěna.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Václav Vokolek: Jezdci z Blaníku
Na začátku roku se konaly na Staroměstském náměstí bizarní demonstrace, při nichž se objevili na české scéně po mnoha letech blaničtí rytíři. Až bude nejhůř, přijdou…
-
Staré pověsti české - O Blaníku
Vypravte se s námi do naší historie a poslechněte si dobrodružné legendy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka