Evropský summit a protekcionismus

Oprášil tak myšlenku dvourychlostní Evropy. A učinil to vzápětí potom, co by sám mohl být nařčen z protekcionismu, protože teprve těsně před summitem zrušila jeho vláda podmínku pro poskytování půjček automobilkám, a to jen za předpokladu, že nebudou ve Francii propouštět. Ostatně jen díky své unáhlenosti a předbíháním slov před myšlenkami se mu nedostalo podpory ani v jeho programu na pomoc autovýrobcům. Nedávno totiž výrokem, že v Británii už není žádný průmysl rozzlobil i britského premiéra Gordona Browna a rovněž vztahy s německou kancléřkou Angelou Merkelovou citelně ochladly díky jeho vůdcovským postojům k evropským zemím včetně Německa. Zdá se, že se mu v předsednickém křesle Evropské unie zalíbilo.

Vrátíme-li se o týden zpět k evropskému setkání skupiny zemí G 20 v Berlíně, zjistíme, že konflikt se dostal do interpersonální roviny mezi prezidentem Sarkozym a nynějším předsedou Rady Evropy Topolánkem, který kritizoval jeho výrok o stažení francouzských automobilek z východní Evropy. Sarkozy v prvé řadě vyvinul snahu vůbec nepozvat úřadujícího předsedu Rady, pak ho při vítání ignoroval nepodáním ruky, které bylo viditelně záměrné a skončil ultimatem mít svůj projev jako první před ním. Kancléřka Merkelová to vyřešila tím, že změnila pořadí vystupujících a na první místo zařadila sebe.

Merkelová se stala i hlavní oporou při zamítnutí maďarského požadavku na finanční injekci ve výši 190 miliard eur do zemí střední a východní Evropy. Je jen dobře, že české předsednictví přispělo k odmítnutí takové pomoci s tím, že je nutné rozlišovat mezi zeměmi této oblasti a nezařazovat všechny postkomunistické země do středovýchodního regionu. Dobrým signálem je, že stejně reagovalo i Polsko a Slovensko. Summit tedy nevyřešil nic, jen znovu zopakoval stále platné teze o nutnosti vzájemné spolupráce a koordinace. Kladem proto zůstává odmítnutí extrémních stanovisek a požadavků. Slovy eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquína Almunii: "Protekcionismus by byl největší chybou a my jsme rádi, že ta slova v Bruselu padla."

Na summit navázala konference o dopadech rozšiřování Evropské unie konaná v Praze. Zde jak premiér Mirek Topolánek, tak ministr vicepremiér Alexandr Vondra měli ve svých slovech více optimismu i otevřenosti. Ta se vztahovala hlavně na otázku dělení Evropy na zóny a regiony bez ohledu na jednotlivosti a specifika zemí v nich ležících. Ze zveřejněné zprávy, kterou na žádost Česka vypracovala Evropská komise mimo jiné vyplývá, že s příchodem desítky zemí klesla nezaměstnanost až o jedno a půl procenta a růst ekonomik starých členských států vzrostl ročně v průměru o 1/2 procenta. Premiér se nevyhnul kritice postojů některých zemí unie, a to zejména toho že ze čtyř unijních zásad se naplňují jen dvě. Těmi jsou volný pohyb zboží a kapitálu. Brzdou ekonomického růstu a integračního procesu jsou podle něj přežitá omezení volného pohybu služeb a pracovní síly. Ačkoliv služby vytvářejí 70 procent hrubého domácího produktu unie a pracují v nich dvě třetiny pracovních sil, představují jen 5 procent obchodu. Nejhorší je situace ve volném pohybu pracovní síly, kde bariéry ve vstupu na pracovní trh v některých zemích a nedořešené otázky sociálního zabezpečení vedou k tomu, že jen dvě procenta obyvatel pracují mimo svůj členský stát. "Výsledky studie jsou jednoznačně dobrou zprávou a těch teď není nazbyt" uzavírá ke zprávě Alexandr Vondra.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .