Evropský rozpočet je o solidaritě. Slušný balík peněz by ale měly dostat i státy, které si vedou dobře, říká Jourová

9. květen 2018

Evropská komise minulý týden předložila návrh rozpočtu EU na období let 2021 až 2027. Rozpočet má být odpovědí na nové výzvy, například týkající se migrace. Komise chce také posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

Rozpočet EU ty národní nesupluje, ale doplňuje. V současnosti není moderní, říká ekonom Zahradník

Petr Zahradník, ekonom

Evropská komise představila návrh přerozdělování evropských peněz mezi lety 2021 až 2027. Česko dostane financí méně, i po odchodu Británie ale zůstane čistým příjemcem. Méně peněz by mělo jít na zemědělství a kohezní politiku, více na bezpečnost nebo migraci. „Nový návrh je hodně spojen s takzvanými novými tématy,” říká ekonom a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník, který je hostem Interview Plus. 

„Probíhají další jednání o tom, jak bude vypadat vzoreček pro rozpočítání peněz pro jednotlivé země. Chtěla jsem slyšet, jak jsou ministři na vyjednávání s Komisí připraveni,“ říká eurokomisařka Věra Jourová (ANO), která je na návštěvě v Česku.

Hlavním kritériem pro rozdělování unijních peněz prý nadále bude hrubý domácí produkt. Podle Jourové by ale mělo dojít k dohodě, aby „slušný balík peněz“ získaly i státy, které si vedou dobře. Aby kromě přerozdělovacího vzorečku záleželo i na politickém rozhodnutí.

Vstali noví kverulanti. Česká republika je dnes vnímána jako ostrůvek stability ve střední Evropě a dokážeme přicházet s alternativami.
Věra Jourová

Solidární rozpočet

Česká eurokomisařka je proti tomu, aby součástí vzorečku bylo, kolik daná země přijala migrantů. Zdůrazňuje ale, že evropský rozpočet je založen i na solidaritě: „Západní státy jsou solidární s východními ohledně budování infrastruktury a stejnou míru solidarity bych očekávala i se zeměmi, které se potýkají s problémem integrace lidí, kteří dostali azyl,“ podotýká Jourová.

Komise také navrhuje spojit unijní peníze s úrovní právního státu. „Hodnocení bude muset být založené na faktech, v ideálním případě podpořené rozhodnutím Soudního nebo Účetního dvora Evropské unie. A tím posledním, kdo o tom rozhodne, nebude Komise, ale státy,“ přibližuje.

Neoperujme jen s Polskem nebo Maďarskem, chceme to jako obecnou garanci. Volají po tom daňoví poplatníci ze zemí, které do evropské kasy více přispívají, než dostávají.
Věra Jourová

Český strašák

Velkým tématem je v Česku tzv. GDPR, neboli obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Přísnější pravidla jsou ale podle Jourové potřeba: „Jako ke strašáku se k tomu přistupuje snad jen v Česku. Rozdmýchávají to různí ‚šmejdi‘, kteří se snaží vystrašit a vyfakturovat.“

Bezpečnost dětí na internetu musí zajistit rodiče, ne směrnice EU, věří expert

Daniel Dočekal

Koncem května do všech zemí Evropské unie pronikne nové nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. To stanovuje hranici 15 let pro založení účtu na sociálních sítích nebo e-mailu bez souhlasu rodičů. Zdejší vláda proto navrhla, aby provozovatelé služeb měli povinnost žádat u dětí mladších 15 let schválení zákonných zástupců. Když ho nezískají, měli by účty smazat.

„V panice jsou i firmy, pro které GDPR znamená jen minimální zátěž. Například když u sebe drží data svých zaměstnanců, klientů a subdodavatelů. Pokud ta data nepřeprodávají nebo neposílají dál, chceme po nich jen, aby měly zajištěný server a zamčené šanony,“ uklidňuje.

A čím to je, že Češi patří k nejeuroskeptičtějším národům? „Jsme skeptičtí ke všemu, což vyvažuje náš smysl pro humor. Ale ten se v Bruselu nedá vždy použít. Pro českou reakci je typické ‚nezajímá mě to, nic o tom nevím, ale nelíbí se mi to a nechci to‘. S tím musíme pracovat a podávat věci srozumitelně,“ uzavírá Jourová.

Evropské unii a tomu, jestli nám prospívá, nebo škodí, věnuje Český rozhlas Plus další veřejnou debatu. Ta se koná ve středu 9. května od 18:30 do 20 hodin v brněnském Impact Hubu. Hosty budou místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, politolog a ekonom Petr Robejšek, novinářka z Echa24 Lenka Zlámalová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Moderuje Michael Rozsypal.

Související