Evropské migrace

Londýn také urychlí proces udělování asylu, aby mohli být ti, kteří ho nedostanou, rychleji vyvezeni ze země. Ale ani ti, kteří budou uznání jako možní asylanté, nebudou mít v Británii na růžích ustláno. Od tohoto týdne platí, že dostanou povolení k pobytu jenom na pět let a poté úřady znovu zváží jejich případ a vezmou v úvahu, vývoj v jejich vlasti. Je to zvláštní, ale dnes neexistuje kategorie hospodářských utečenců nebo těch, co opustili svou vlast třeba z důvodu špatného životního prostředí. Uznáváni jsou pouze utečenci političtí, kterým hrozí v jejich vlasti vězení, mučení a smrt. A přesto je právě hospodářských emigrantů nejvíce.

Jak si mezi nimi vybrat, aby se v druhé či třetí generaci stali bezproblémovými občany nové vlasti? Britský premiér Tony Blair to v pondělí vysvětlil zcela jasně. Labouristická vláda vítá a vlastně jedině přijme ty, jejichž schopnosti a povolání jsou na britských ostrovech nedostatkové. Britští konzervativci, kteří jsou tradičně proti přílivu cizinců, kritizují vládu, že přijatá opatření přicházejí pozdě. Británie je prý už plná cizinců.

Jiní evropští socialisté u vlády postupují zcela odlišně. Ve Španělsku se tento týden vláda rozhodla udělit přistěhovalcům všeobecnou amnestii.

Prostřednictvím sekretariátu pro migraci zřídila v zemi 160 úřadoven, kam se mohou uchýlit emigranti, aby legalizovali v zemi svůj pobyt. Musí prokázat, že žijí ve Španělsku od srpna minulého roku, musí mít potvrzení zaměstnavatele, že už jsou nejméně půl roku řádně zaměstnáni, nesmí mít žádné trestní záznamy. V zemi je asi tři miliony přistěhovalců a z toho téměř jeden milion nelegálně. Španělská vláda chápe amnestii jako akt vděčnosti za doby nedávno minulé, kdy frankistický režim vyháněl Španěly do emigrace z důvodů hospodářských i politických. Hodně jich tehdy odjelo do západního Německa a do latinské Ameriky. Z jižní Ameriky je také ve Španělsku nejvíc přistěhovalců. Tedy spolu s lidmi přicházejícími ze severní Afriky.

Neuplyne týden, aby španělští celníci a pobřežní hlídky nezadrželi několik plavidel se stovkami Afričanů, kteří přes moře plují za štěstím. Mnohé z nich stojí tato cesta život, jiní jsou vraceni do Afriky, jen málo jich zakotví na Pyrenejském poloostrově. Opoziční lidová strana kritizuje opatření vlády přednesené tento týden státní tajemnicí pro Imigraci a Emigraci Consuelou (konsuelou) Rumí-ovou. Tvrdí, že amnestie jenom povzbuzuje zájemce o imigraci do Španělska. Zdá se, že má zatím pravdu. Policie ve španělském městě Ceuta (seuta) ležícím v Africe, oficiálně přiznala, že v těchto dnech není schopna hranici uhlídat. Důvody, proč se Španělé chovají vůči přistěhovalcům, i těm ilegálním, vstřícněji než Britové má ještě jeden důvod.

Po letech, kdy jejich země byla na konci žebříčku porodnosti, se v novém tisíciletí situace začíná měnit a počet Španělů pomalu roste. Je to díky imigrantům.

Zajímavý názor vyslovila nedávno Světová banka. Podle jejích rozborů znamená zaměstnávání imigrantů novou a významnou formu pomoci rozvojovým zemím. Například Mexičané posílají svým rodinám z ciziny ročně deset miliard dolarů a Marokánci 3.5 miliardy.

Přes veškeré rozdíly v jednom postupuje Londýn a Madrid stejně. Zpřísnili tresty pro podnikatele, kteří zaměstnávají nelegální přistěhovalce. Není třeba říkat, že dávat práci lidem bez dokladů, vděčných za cokoli, je výnosný byznys. V Británii mohou přistižení zaměstnavatelé dostat pokutu až dva tisíce liber. A ve Španělsku mohou také přijít o oprávnění k podnikání.

Dnes, kdy opatření vůči přistěhovalcům platí jen několik dní, je příliš brzy hodnotit, kdo pojal problém imigrantů lépe. Zda Británie nebo Španělsko. Na první soudy si budeme muset počkat nejméně rok. I tak je ovšem možné, že žádná země nebude postupovat podle jednoho či druhého vzoru.