Evropská unie a Latinská Amerika

14. červen 2008

Samuel Huntigton psal ve své knize o střetu civilizací, že svět je rozdělen na zhruba sedm velkých civilizací, mezi nimiž je také latinsko-americká. Každá z těchto civilizací si pak vytváří klíčový stát, jakési centrum, okolo něhož se další země sdružují.

Dlouhou dobu to vypadalo, že takovým centrem latinsko-americké civilizace může být Venezuela, minimálně o to usiloval všemi prostředky její prezident Hugo Chávez. Využíval obrovských zásob ropy, snažil si koupit přízeň ostatních zemí a po světě cestoval téměř jako hlavní představitel Latinské Ameriky. K západním státním představitelům se často choval arogantně a přezíravě, některé poučoval, jiným vyhrožoval, až ho na jedné konferenci musel okřiknout španělský král, který už nemohl přejít eskapády tohoto netalentovaného politického herce. Pak se stalo něco, co málokdo očekával: Chávez byl i doma ve své Venezuele demaskován jako někdo, kdo baží po trvalé politické moci bez ohledu na demokratické normy a úspěchy či neúspěchy svých tzv.reforem. Prohrál poprvé lidové referendum a začal ustupovat do pozadí. Během té doby se ukázalo, že Latinská Amerika má jinou klíčovou zemi, která má před sebou skutečnou perspektivu stát se regionálním lídrem a vzorem i pro ostatní latinsko-americké země. Je to Brazílie, o níž se dnes říká, že Bůh je Brazilec.

Z celé Latinské Ameriky dnes Brazílie nejvíce prosperuje. Především stále více exportuje své zboží do celého světa a devizové rezervy země kontinuálně rostou. Ty jsou poprvé v historii země vyšší než dluhy a to o šest miliard dolarů. To se projevuje nejen v makroekonomických číslech, ale také stále citelněji na životní úrovni stále širších vrstev lidí. Což je rozhodující důkaz o přednosti demokratického uspořádání země na rozdíl od Venezuely, kde se situace chudých vrstev obyvatelstva neustále zhoršuje, navzdory rétorice prezidenta Cháveze o přednostech socialismu, jenž chce nastolit.

Brazílie prožila v roce 2007 velmi dobrý rozvoj, hrubý domácí produkt se zvětšil o 5,4 procent, významně vzrostl jak průmysl, tak zemědělství. Lidé začínají více konzumovat, konzum vzrostl o 6,5 %, což kontrastuje s klesajícím konsumem v evropských zemích. Nezaměstnanost v Rio de Janeiru klesla na 6,4 %, což by jistě uvítala mnohá česká města a oblasti. Mzdy rostou a zlepšil se i individuální přístup ke kreditům. Navíc Mezi-americká rozvojová banka poskytla Brazílii kredit ve výši 4,5 miliard dolarů pro investice do infrastruktury a sektoru získávání energií. Je to nejvyšší kredit, který kdy tato banka poskytla. Důvěra v brazilský rozvoj tedy roste. Zvyšují se pochopitelně i daňové příjmy státu, což otevírá pro vládu větší možnosti přerozdělování. Brazílie nepropadla neoliberální ideologii, podle níž se má stále zmenšovat přerozdělování. Její hlavní představitelé, především prezident Lula, jsou přesvědčeni, že hospodářský růst a celkový rozvoj společnosti jsou neoddělitelně spjaty s investicemi do lidí a jejich civilizovaného života.

V lednu 2007 prezident ohlásil Program urychlení růstu, jenž znamená investice do dopravní infrastruktury, obnovy měst, zásobování vodou, výstavbu kanalizací atd. Jeden z vrcholů tohoto programu byl ohlášen 7.března, v době dvousetletého výročí příjezdu portugalských králů do Rio de Janeira. Jde o celou řadu investičních projektů do třech nejchudších částí tohoto města, zahrnujících vedle budování ulic, kanalizací, odstraňování odpadu, také výstavbu policejních stanic, knihoven, škol a zdravotních středisek v celkové hodnotě 450 milionů euro. Programem urychlení růstu je přitom pověřena žena, ministryně Dilma Rousseff.

Brazílii je možné označit za zemi, která nejvíce využívá svého rostoucího bohatství k investicím do života nejchudších vrstev obyvatelstva. K nejznámějším programům patří tzv.rodinná stipendia, sociální pomoc pro zhruba 11 a půl milionu rodin, které se tím dostávají nad hranici chudoby. Stát také zvyšuje minimální mzdu, která v současné době činí asi 160 euro nebo 240 dolarů. Je jisté, že v některých oblastech Brazílie tato mzda neplatí, přesto však má význam: je ukazatelem směru, kterým se Brazílie ubírá. Program rodinných stipendií byl v poslední době doplněn programem pro opravdu nejchudší oblasti, kde dosavadní opatření neměla očekávané dopady. Jde oblasti, kde žijí převážně malí rolníci, indiánská společenství nebo kterým se říká oblasti osídlení bývalých uprchlých otroků. Program byl vybaven rozpočtem ve výši zhruba 4,8 miliard euro a počítá s tím, že když se zlepší předpoklady pro zemědělské hospodaření, zdravotní podmínky, zásobování vodou a pozvedne se vzdělanostní úroveň, lidé si pak lépe sami pomohou dostat se z bídy.

V letošním roce jde pak hlavně o prosazení daňové reformy ve prospěch firem a soukromých podnikatelů. Jim seˇnapříklad sníží odvody do sociálního pojištění o 6 %. Snížena má být také sazba daně z příjmu, aby se dále rozvinulo soukromé podnikání. Brazílie nechce jít socialistickou cestou, ale cestou sociálního tržního hospodářství. V souvislosti s rychlým růstem Brazílie roste také její mezinárodní prestiž, která vedla minulý rok k uzavření strategického partnerství s Evropskou unií. Ta je ostatně hlavním obchodním partnerem Brazílie. Klíčová země Latinské Ameriky se tak zvolna stává vzorem pro ostatní země regionu, což může vzhledem k politickým a hospodářským poměrům v jiných latinsko-amerických zemím být jen nadějné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Rudolf Kučera
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.