Evropská komise chce do roku 2030 jen znovu použitelné obaly. Je to reálné?
Na světě se ročně vyrobí přes 34 milionů tun plastových odpadů, ale jen zhruba třetina se zrecykluje. Evropská komise to chce změnit a podle jejího návrhu by od roku 2030 měly být všechny obaly opakovaně použitelné. Je plán Evropské komise reálný?
Z čistě technického hlediska to možné je, ale to je jen jedna z podmínek. Recyklace se totiž musí vyplatit, takže jak potvrzuje děkan Fakulty technologie ochrany přírody Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) Vladimír Kočí, vedle technologií jsou důležité vhodné ekonomické podmínky.
„Chemik vám vymyslí téměř cokoliv, jak ty plasty budeme umět zpracovat, využít. Je ale otázka, jestli nebude ten produkt, který získáme z druhotných surovin, levnější vyrobit z primárních surovin,” upozorňuje.
Doporučujeme například daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků, nebo snížení zdanění práce v recyklačním sektoru.Petr Havelka
To je problém už teď, v Evropě se pouze 6 procent plastových obalů vyrábí z recyklovaných materiálů. To by se i díky rozhodnutí Evropské komise mělo změnit. Podle výkonného ředitele Asociace odpadového hospodářství Petra Havelky je dobré povzbuzovat firmy k tomu, aby více využívaly recyklát.
„Doporučujeme například daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků, nebo snížení zdanění práce v recyklačním sektoru. Například ve veřejných zakázkách, hromadných nákupech pro státní správu a podobně by mohlo být povinné využití recyklovaných výrobků a materiálů alespoň z nějakého procenta,” myslí si.
Šestnáct plastů
Dá se zrecyklovat jakýkoli plast? Ano i ne. Není možné recyklovat bioplasty a například PVC, tedy polyvinylchlorid, kde se uvolňuje chlor. Základní plasty z uhlíku, vodíku a kyslíku jsou recyklovatelné, ovšem každý zvlášť.
Z technologického hlediska je například problém, když na polyethylenové láhvi je polypropylenová fólie, ty se musí oddělit anebo, což bývá jednodušší, celé vyhodit. O tom, jak náročná bude recyklace, rozhoduje podle docenta Kočího především samotný sběr použitých obalů.
„Dneska se používá řada plastů, zhruba 16 se jich vyskytuje v odpadovém hospodářství. Jestliže je chcete zase použít pro něco konkrétního, potřebujete zajistit jejich kvalitu. Jsou technologie, které to dokážou, ale téměř vždy jsou navázané na kvalitní sběr materiálu. Potřebujete čisté vstupy použité suroviny, abyste z ní mohli vyrobit kvalitní druhotnou surovinu,” vysvětluje.
Nebalit zbytečně
I proto se mluví například o zálohování PET lahví. Mnoho Čechů také sbírá víčka od PET lahví pro charitu, kde firma zaplatí za čistý materiál, se kterým se jí daleko lépe pracuje. Třídit a složitě čistit víčka ze žlutých kontejnerů je výrazně pracnější, někdy až nerentabilní.
My dneska používáme příliš mnoho obalů i v situaci, kdy by nás to před pěti až dvaceti lety ani nenapadlo.Vladimír Kočí
Z technologického hlediska by jistě pomohlo, kdyby vyráběné plasty nebyly tolik barevné. Otázkou je, co by na to řekli výrobci zboží, právě obalem se totiž často liší od konkurence, pro designéry a výrobce jde ale jistě o výzvu. Vladimír Kočí z VŠCHT vidí ještě jednodušší cestu: nebalit do plastů tolik věcí.
„My dneska používáme příliš mnoho obalů i v situaci, kdy by nás to před pěti až dvaceti lety ani nenapadlo. Dobrá cesta je předcházet vzniku odpadů,” říká Kočí.
Nejpoužívanější plasty se dají recyklovat 7 až 10 krát, následně v každém případě skončí jako palivo s dobrou výhřevností. Jde ale o to, jak docílit toho, aby do pecí neputovaly hned po prvním použití.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.