Evropa občanů

Není to ale jediná, ani nejdůležitější otázka, kterou je třeba promyslet. Především jde o to, zda Evropa má být prostorem, kde společně žijí suverénní státy, anebo prostorem, kde společně žijí suverénní občané. Zajímavým příspěvkem do naší evropské polemiky je názor Strany zelených, která v rivalitě národních vlád spatřuje pro Evropu nebezpečí. Zatímco naše parlamentní strany touží po českém komisaři v Evropské komisi, mimoparlamentní Zelení požadují silnější vliv Evropského parlamentu. Jan Beránek ve včerejším prohlášení Zelených, jež vítá návrh evropské ústavy, říká, že se "musíme zbavit představy, že Evropa je dojná kráva, anebo kolbiště, v němž budeme s ostatními národy soupeřit o místo na slunci." Zelení berou vznikající evropské soustátí jako svou vlast, soudí, že jedině silná Evropa, jež bude občanskou velmocí, zvládne ekologické, sociální či kulturní problémy současnosti a zdůrazňují, že čím bude Evropa silnější a lepší, tím kvalitnější bude náš život.

K Evropě se můžeme hlásit dvěma způsoby. Nepřímo, prostřednictvím státu, anebo přímo jako občané, kteří politiky-zprostředkovatele vnímají spíše jako problém evropské integrace než její záruku. Zatímco politici parlamentních stran ujišťují občana, že ho v EU budou bránit, Zelení říkají, že v EU už občan nebude počínáním místních politiků tolik poškozován. To jsou přístupy, mezi kterými je zajímavé volit.