Evropa nezažívá krizi osobností, to je jen nějaká zromantizovaná představa, míní textař Horáček
V roce 2018 dostal textař a básník Michal Horáček při prezidentské volbě skoro půl milionu hlasů, od té doby se politice spíš vyhýbá. V čem mu jeho prezidentská kampaň pomohla porozumět vlastní zemi? Najdeme podle něj v dnešní Evropě velké politiky a političky srovnatelné osobnostmi minulého století? A jakou část z jeho přemýšlení v posledním roce zabírají myšlenky na Ukrajinu a Rusko? (repríza)
Spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček po volbách podle svých slov přemýšlel o kandidatuře na senátora.
Čtěte také
„Moje touha byla, aby to nebylo za jednu politickou stranu, ale aby se daly další dohromady a vyjádřily tak, že se chtějí postavit některým kandidátům. Podobně jako to udělalo hnutí ANO. Tenkrát to nevyšlo, jsem trošku snílek,“ přiznává Horáček.
Se současným prezidentem převážně souhlasí a myslí si, že kroky Petra Pavla jsou dobře promyšlené.
„Možná je to tím, že strávil tolik let jako vojenský diplomat a stýkal se s lidmi na nejvyšší úrovni po celém světě, takže k tomu měl ještě lepší předpoklady. Jsem rád, že byl zvolený jako prezident,“ říká Horáček. Podle něj má Pavel výrazně našlápnuto k tomu, aby se stal výraznou, přinejmenším evropskou osobností a hrál roli na světové scéně.
Světové osobnosti v politice
Textař a básník ale nesouhlasí s tím, že by Evropa zažívala zásadní krizi osobností.
„To se nám vždy jen zdá, protože máme pocit, že jsme trpaslíci, kteří stojí na ramenech obrů, jak se říká. Je to ale trošku zromantizovaná představa. Já si nemyslím, že by ve světové politice nebyly výrazné osobnosti.“
Čtěte také
Oproti 20. století máme podle Horáčka zcela jinou situaci.
„Mně se líbí lidé, kteří jsou podrobení nějaké zkoušce. Například kancléř Olaf Scholz. Na začátku agrese na Ukrajině byl zoufalý, teď je jeho posun opravdu výrazný. Překonal počáteční východiska, která jsou samozřejmě v německém případě daná historicky. Když překonáte něco takového, a postupně začnete zastávat stanovisko opačné, toho si opravdu považuji. Takto se projevuje osobnost,“ popisuje.
Válka?
Podle Horáčka je ukrajinská armáda v současnosti nejsilnější armádou západní Evropy, která má zároveň největší bojové zkušenosti.
Čtěte také
Současně však představu, že po začátku protiofenzivy budou Ukrajinci dobývat zpátky město za městem, tedy stejně jako když dobyli Charkovskou oblast, považuje za naivní.
„Rusko na okupovaných územích strávilo mnoho času a vydalo velké úsilí, aby vytvořilo hluboké obranné linie. Takže to vůbec není procházka. Navíc pokud Ukrajina postrádá letadla, která by byla schopna podpořit vojenský pokrok v poli.“
„Myslím, že americká armáda by si vůbec neuměla představit, že by bojovala bez letecké podpory. Takže já si vážím každé vesnice, která je osvobozena a vrátí se pod ukrajinskou suverenitu.“
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu. (repríza)
Související
-
Odborník: Německo pod vedením Scholze Ukrajinu podporuje, chce se ale vyhnout další eskalaci
Další německá pomoc přichází ve chvíli, kdy se lídři EU a NATO chystají podepsat společné prohlášení o podpoře Ukrajiny a dalším rozvoji spolupráce.
-
Robert Schuster: Kancléř Scholz potřebuje čas, aby překonal své národní solitérství
Německý kancléř Olaf Scholz je už skoro rok v úřadě. Jeho počínání ale stále budí jisté rozpaky. Nikdo moc neví, co od něj lze čekat? To by rádi věděli němečtí spoluobčané.
-
Plukovník: Protiruská ofenziva? K operačnímu úspěchu by vedla vzdušná převaha. Tu ale Ukrajina nemá
Už několik dní se objevují zprávy o chystané ukrajinské protiofenzivě, která by mohla zvrátit vývoj konfliktu ve prospěch Kyjeva. Jakými zbraněmi může Ukrajina zaútočit?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.