Evropa musí nastartovat podpory inovací
Technologie a inovace jsou důležitou součástí evropské strategie pro rok 2020. Brusel si představuje, že všechny členské státy na rozvoj nových technologií a inovací dají minimálně 3 procenta hrubého domácího produktu.
Ze státních rozpočtů by ale mělo jít jen jedno procento. A zbylá dvě ideálně uhradí soukromé subjekty. Tedy firmy, které se rozhodnou v této oblasti podnikat. Podle analytiků by takováto v podstatě zanedbatelná investice mohla vytvořit 3,7 milionu pracovních míst a navýšit roční HDP celé Evropy o 800 miliard eur.
Inovace nebo montovny
„Co jiného nás může zachránit ve střední Evropě než naše mozky. Je naivní si myslet, že dlouhodobě můžeme konkurovat výrobou, která se dá přesunout do destinací, kde už jsou dávno s náklady daleko pod těmi našimi,“ vysvětluje Jan Březina z KDU-ČSL. Podle jeho kolegy Evžena Tošenovského z ODS už nyní například v Asii investují vysoké částky do kvality vzdělání. „Může se stát, že za pár let budou i co se týče v kvalitě výzkumu daleko před Evropou!“
Oba europoslanci odmítají, že by investice do inovací, výzkum a startupů nebyly výdělečné. Výzkum totiž může být, a většinou to tak je, neúspěšný. Ve Spojených státech podle Tošenovského se tato investice vyplatí, i když mají opačně nastaven poměr rizikového kapitálu. „80% investovaného kapitálu je bráno jako rizikového, přičemž v Evropě je to pouze 20%. To se musí obrátit, ale musí začít platit i to co se děje v USA. Pouhá pětina úspěšného výzkumu totiž bohatě zaplatí náklady na ty ostatní,“ nabádá Evžen Tošenovský. Podle kterého je toto pro Evropu obrovská výzva. „Teď máme zatím velký problém v celé Evropě uvést výzkum do praxe.“
Naučíme se už čerpat z fondů?
Evropská unie nabízí prostředky v rámcovém programu Horizont 2020, kde nemají Češi přidělenou žádnou částku, a musejí tak soupeřit v přímém souboji s celou sedmadvacítkou. Přitom už dnes máme problémy správně vyčerpat peníze, které jsou určeny pouze pro nás. „Musíme se to naučit, a ne jen lamentovat nad náročností administrace. Pokud nezískáme prostředky, tak je to otázka jejich udržitelnosti v budoucnu,“ varuje Jan Březina.
Evžen Tošenovský si přisazuje. „Dá se čekat, že v tomto programu budou kapacity nadále růst a naopak v jiných oblastech strukturálních peněz bude ubývat. Pokud se to ani za dalších 7 let nenaučíme, tak už v dalším období nezískáme prakticky nic.“
Švédové a vesmírní turisté
Švédská vláda si uvědomuje obrovský potenciál inovací a soustřeďuje se na vesmírný turismus. Ten si stanovila jako jednu z priorit pro budoucí rozvoj země. Díky včasnému zahájení příprav teď má Švédsko možnost stát se prvním místem mimo území Spojených států, odkud budou turisté létat do vesmíru. A to by byl obrovský úspěch nejen pro Švédsko, ale i pro celou Evropu.
Ve švédské Kiruně, která leží 200 kilometrů za polárním kruhem, dokončují projekt turistických letů do vesmíru. Lidé, kteří mají přebytek peněz, by se tak mohli místo k moři jet podívat mezi hvězdy. „Pokud vše půjde podle plánu, tak do roku a půl bude vše hotovo,“ tvrdí Karina Johnson ze společnosti Spaceport Sweden.
Švédové začali pracovat na projektu vesmírného turismu už v roce 2004. Neřeší ale vývoj vesmírného korábu, ten nechávají na Američanech. Připravují potřebnou infrastrukturu, tak aby byla hotová, až bude možné realizovat soukromé lety do vesmíru. Vesmírné lodě buď koupí, nebo je tu bude provozovat někdo jiný. Ale zázemí je neméně důležité.
Prvotním impulsem pro turistické lety do vesmíru bylo rozhodnutí NASA přestat létat na nízkou oběžnou dráhu. Tím se otevřel prostor pro soukromníky. „Tato oblast je zajímavá, protože už přinesla řadu nových technologií. Například plenky pro malé děti byly původně vynalezené pro kosmonauty. Ve vesmíru má původ i mikroprocesor, a díky nim máme veškeré počítače, mobilní telefony i tablety,“ vysvětluje Karin.
Kiruna podle Karin splňuje všechny předpoklady, přesto nebo možná právě proto, že je na tak odlehlém místě. „Město je oblíbenou turistickou destinací, a tak už tu stojí letiště i hotely. Díky drsným podmínkám se tu testují nové technologie do aut i do letadel. Především se tu ale nachází Esrange. Vesmírné centrum, odkud startují rakety už od poloviny šedesátých let. To znamená vyhrazený vzdušný prostor, rozsáhlé neobydlené území a další věci potřebné pro budoucí spaceport.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
