Eva Turnová: V restauraci

5. listopad 2021

Mám schůzku s kamarádem v restauraci kvůli předání mých knih, kterými chce podarovat své blízké. Do restaurace přicházím jako první a najednou si nejsem úplně jistá, jestli máme schůzku dnes, nebo zítra. Chci si sednout, ale číšník mě zastaví. 
„Budete obědvat?“ řekne.
„Ano.“

„Rezervace na jméno?“

„Máme tu sraz bez rezervace, ale je možné, že je to až zítra. V tom případě bych si dala jenom kafe.“

Čtěte také

„U nás musí být rezervace, sedněte si zatím tady. Potvrzení o očkování, nebo test?“

„Nemám.“

„Tak to vás, bohužel, ani neobsloužíme…“

Beru si kabát a chystám se k odchodu.

„Leda byste si od nás koupila test za sto korun a udělala si ho na toaletě,“ řekne věcně číšník.

„Klidně,“ sedám si. „Jenom se předtím trochu napiju, když dovolíte.“

„To v žádném případě,“ řekne muž a vezme mi skleničku.

Celá restaurace ztichne. Připadám si jako Ribana chycená v rezervaci, která vlastní vinou promarnila šanci napít se poprvé ze skla. Číšník se na mě dívá spatra jako bílá tvář, která sklo vymyslela.

Čtěte také

Jdu na toaletu a otevřu testovací sáček. Ze sáčku vypadnou tři části, jedna nápadně připomíná těhotenský test. Zasunu vatu na špejli do nosu a otvírám lahvičku, která je skoro prázdná.

Vracím se k baru: „Není tam žádná tekutina, jen pár kapek, v tom tu špejli nevymáchám,“ řeknu.

„Pár kapek stačí, dělám si to denně,“ odpoví suše číšník.

„Dobře,“ řeknu a zajdu zpátky na toaletu.

Slyším, jak mezitím dovnitř vchází můj kamarád se slovy:

„Dobrý den, mám sraz s jednou dámou, ale nevím jistě, jestli je to tady.“

„Vy jste teda dvojka,“ řekne otráveně číšník. „Dáma se na záchodě pere se špejlí. Ukážete mi potvrzení?“

Čtěte také

„Ano, tady, a vy mně?“ vyhrkne pohotově kamarád.

Na číšníka už je toho moc a odchází na bar. Po chvíli se vrátí.

„Tak jak?“

„Zatím se klube první čárka,“ řeknu.

„Tak se modlete, ať se nevyklube druhá.“

„Když tak si to necháme, třeba to bude kluk,“ vtipkuje kamarád.

Test je nakonec negativní a za odměnu dostávám pití. Vybalím knížky a začnu je podepisovat. Vymýšlíme různé říkačky, kterým se smějeme.

Obsluha se zpovzdálí snaží zpracovat fakt, jak může lůzr bez rezervace a očkování umět zacházet s propiskou. Jak se můžeme smát, když nevíme, kdy a kde se máme přesně sejít? Zvědavost nakonec zvítězí. Číšník něco šeptá servírce a posílá ji k našemu stolu.

Eva Turnová

„Co to tady máte?“ zeptá se servírka.

„Takovou soukromou autogramiádu,“ odpoví kamarád.

„Čeho?“

„Knížek fejetonů tady dámy.“

„Můžu taky jednu? Já totiž fejetony zbožňuju.“

„Jste si tím jistá? Mně spíš připadáte od někoho… naočkovaná.“

Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz

autor: Eva Turnová
Spustit audio