Eva Turnová: Tři vlci
Kamarád mi připomněl starou indiánskou moudrost. Indián vyprávěl svému vnukovi o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka.
Řekl mu: „Synku, ta bitva v každém z nás je mezi dvěma vlky. Jeden je špatný: je to vztek, závist, žárlivost, sobectví, nenávist, sebelítost, faleš, namyšlenost a přehnané ego. Ten druhý je dobrý: je to radost, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost, laskavost, štědrost, věrnost, soucit a důvěra.”
Eva Turnová: Zatuhněte, prosím
Když se společnost dobře baví a o nic nejde, srším humorem, probíhající konverzaci o polymerizaci polystyrénu hravě přehodím na téma chasidů a jako třešničku na dortu vyseknu hudební pásmo zakončené ázerbájdžánskou lidovkou Kjozla irem dždudžalárim. Ale jakmile někdo utrousí „Eva je vtipná“, zatuhnu a přeju si umřít.
Vnuk se zeptal: „A který vlk vyhraje?”
Starý indián odpověděl: „Ten, kterého krmíš.”
V Praze mi někdy připadá, že každý, včetně mě, v sobě láduje vlka prvního. Řeší se, kdo o kom co řekl a neměl, jak to myslel, kdo to profláknul, co tím sledoval, a tak dál.
Jedu raději na chalupu mezi vesničany, kteří nemají čas na hlouposti, řezník řezničí, opravář opravuje, řidič řídí.
Nastupuji do autobusu D14 směr Rozkoš. Jen co dosednu, řidičovi zazvoní mobil.
Eva Turnová: Višnuismus
Po vydařeném křtu své knihy chytám tágo. Chci už jen tak bezstarostně spočinout doma a na nic nemyslet.
„Čau Míro, no makám viď. Co ségra? Ále… Teď byla víkend u nás, neudělala lautr nic, kdyby aspoň napekla. Já jí říkám: ‚Ségra, ty nemáš pekáč a elektrickou troubu jako?‘ A vona na to: ‚Mám, ale já nepeču.‘ Hlavně že když přijede, tak zbaští všechno, co jsme napekli my.
Co táta? Ále…Táta někdy myslí, až přemyslí. Prodal lešení a já teď hodil dvakrát hubu ze štaflí… Co ta moje? Ále… dala jednomu vnoučeti puzzle s čokoládičkama a druhej nedostal, tak jí říkám: ‚Maruš, nebuď jak ta tvoje bába, nenadržuj.‘ Počkej volá ségra.
No čau ségra. Ále… To byl Míra, furt volá a vyzvídá. Koukej přijet, Maruš už napekla. Jak bych se měl. Jsem z toho ježdění už pěkně vopruzelej.”
Okamžitě odpouštím mu plky, když vím, že svádí bitvu mezi třemi vlky!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
