Eva Turnová: Jan Cimický. Kypr! Kypr

26. listopad 2021

Kauza týkající se zneužívání pacientek psychiatrem Janem Cimickým, která před dvěma týdny rozpoutala emotivní bouři v médiích i na sociálních sítích, pomalu utichá. Ženy, které se svěřily veřejnosti se svými zasutými traumatickými zážitky, zjišťují, že pravděpodobně došlo k promlčení případů, ve kterých se ocitly jako oběti. Cimický, který se paradoxně traumatům způsobeným sexuálním obtěžováním ve svých odborných knihách hodně věnuje, vzkázal, že chce klid, a odjel na Kypr.

Můj kamarád, který každé téma nahlíží ze všech stran, mě opět překvapí:

„Já jsem taky v životě párkrát třeba vyprovodil holku ke dveřím, tam jsem si ji k sobě přitáhl a dal jí pusu. A nejsem si dodnes jistej, jak se vlastně cítila. A když se nad tím zamyslím, mohla by mě klidně zažalovat.“

Čtěte také

„Jenomže on zamkl kancelář a vrhnul se na moderátorku v křesle…“ namítnu.

„Ty ale nevíš, jakou povahu měla jejich předchozí setkání,“ oponuje kamarád.

„… pravidelně znásilňoval pacientku v ústavní léčbě…,“ pokračuju.

„Jenomže lidská paměť je zrádná a kdovíjak to bylo. A víš, kolika lidem Cimický naopak pomoh?“

Čtěte také

„Jojo, to někdo zmiňoval i o Hitlerovi v knize o zlu, kterou jsem nedávno překládala. Že to byl etický člověk, ale v jistých oblastech mu to ujelo a projevila se u něj takzvaná ‚morální mezera‘. Psycholog Baumeister v knize uvádí, že lidé, kteří se dopouštějí destruktivních činů, od malých hříšků až po genocidy, si nikdy nepřipouští, že dělají něco špatného.“

Navázat na pařížskou poezii

I nejbrutálnější sérioví vrazi relativizují a dokonce ospravedlňují své jednání způsobem, který by byl komický, kdyby se nejednalo o tak strašlivé zločiny. John Wayne Gacy, který unesl, znásilnil a zavraždil třicet tři chlapců, řekl: „Sám sebe vnímám spíš jako oběť než jako zločince.“ A bez ironie dodal: „Byl jsem oloupen o své dětství.“

Čtěte také

Jan Cimický si zase stěžuje, že třicet žen se jeho prostřednictvím chtělo zviditelnit, právě když měl dostat prezidentské ocenění. Přes to všechno samozřejmě není vyloučeno, že tito lidé občas skutečně asi udělají i něco dobrého.

Na portálu dáma.cz například stojí, že „poezie Jana Cimického hladí“, což se, po jejím přečtení, opravdu nedá popřít. Tady je ukázka ze sbírky „Paříž! Paříž…“

Paříž se probouzí v půli listopadu
Zářící zlatem na svém oltáři
A po bulváru spěchá v ranním chladu
Pár časných chodců a metaři

V Paříži jen zřídka padá sníh
a rozplyne se dozajista
až bulvárem zazvoní tvůj smích
Pravá láska je vždy čistá

Jan Cimický údajně hodlá na svou pařížskou poezii na Kypru navázat a upřímně v ní reflektovat i události posledních dní. Budou tyto básně také hladit? Představuju si je asi takto:

Na Kypr jsem odjel v půli listopadu
V Čechách se na mě voda začla vařit
bulvár se snaží na mně najít vadu
předání metálu mi všichni chtějí zmařit.

Eva Turnová

Na Kypr já rychle odjet stih
doma mě očerňují coby alibistu
až bulvár zmlkne, zazní naplno můj smích
teď shrábnu metál a po smrti bustu.

Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz

autor: Eva Turnová
Spustit audio