Eva Turnová: Dovi Československo!

Nemůžu se rozhodnout, zda upřednostnit hledisko připomínání si minulosti kvůli kontextu, nebo prožívání přítomnosti. Zaniklá entita, v tomto případě stát, už si žije svým rozdvojeným životem, a my, šťouralové, ji rušíme zpětnými interpretacemi klíčových událostí z dob její existence.

Eva Turnová: Leave In Silence

Když jsem byla malá, byl ve mně uhnízděný pocit předurčenosti způsobený pravděpodobně čtením pohádek, ve kterých když se někdo moc svobodně rozhodoval, tak dostal kouř.

Spáchal Štefánik sebevraždu? Spletli si ho s Maďarem? Byl to atentát Beneše na Masaryka? Jsem vlastně spíš pro, nechat minulost spát. Štefánika mám jako sexy ikonu a nebudu to měnit.

Můj koumavý děda měl totiž teorii, že kdyby nespadnul s letadlem, tak by neproběhla mnichovská zrada, protože Rasťo, starý ku*ebák, by všechno vybavil přes ženy diplomatů. Bylo to mistr ve vycházení s něžným pohlavím a dost možná se propelešil až ke generálství.

Moje láska ke Štefánikovi, který nestihnul zestárnout, se táhla až do revoluce, kdy jsem posilněná několika jamesony chodila sem tam po mostě nesoucím jeho jméno. Most chytil úplně jiné charizma, a tak jsem se často vnořila až do půlky letenského tunelu a doufala, že Rasťa potkám v oparu ze špatných průduchů v družném hovoru s nějakou postavou od Ladislava Klímy.

Zánik techničáku

Já sama jsem proti Československu nikdy neřekla ani popel. Připadalo mi jako pěkně vybudované jin jangové společenství, se rtuťovitými Jánošíky a obtloustlými pivaři. Celou zemí se táhly šprýmy typu drevokocúr, měli jsme korbáčiky a svižný ocas hymny.

Eva Turnová: Hemingwayova megaryba na blogu

Můj kamarád, profesor orální historie na univerzitě v Bostonu, mě požádal, abych mu krátce popsala, jak se změnila atmosféra od sametové revoluce.

Slovenštinu jsem milovala, na rozdíl od mojí babičky, která nenáviděla všechny Slováky kvůli husákovštině, a tak jsme měli všechny programy slovenské televize v novinách přeškrtané propiskou.

Před nedávnem jsem zavítala do autoservisu s názvem „MABEŠT“, a hned při vstupu se ukázalo, že firemní pes se jmenuje Haryk.

„Mabešt… vy byste se rovnou mohli jmenovat Vznik Československa, co?“ začnu vtipně.

„No a vy zase Zánik techničáku, koukám, že vám propadá. Co s tím máte?“ odpoví mechanik pohotově.

„Vydává to divnej zvuk.“

„To víte, je to masa plechu, tak vydává ryk, nota Beneš, když to tolik štúrujete. Príďte si za tejden. Dovi.“