Eva Svobodová: Roztržka mezi francouzským prezidentem a předsedkyní vlády

Prezident Macron pak nepřímo premiérku okřiknul, když v projevu prohlásil, že „nemůžeme naší demokracii proti krajní pravici bránit na základě historických a morálních argumentů. Za prvé proto, že krajní pravice se transformovala, a zároveň proto, že má dnes velké množství voličů, kteří stranu nevolili kvůli její historii.“

Čtěte také

Klára Notaro: Jsou dnes ve Francii ženy, které rozhodují o chodu a o budoucnosti státu?

Francouzská média tak začala spekulovat, jestli se Macron nechystá premiérku vyměnit. Tak, jak to ostatně v posledních desetiletích francouzští prezidenti rádi dělávali.

Ze strany premiérky ale prohlášení nepředstavovalo lacinou politickou agitku. Elisabeth Borneová odpovídala na otázku moderátora, zdali považuje Národní sdružení za republikánskou stranu, nebo za pokračovatele odkazu maršála Pétaina, a to krátce potom, co s moderátorem hovořili o osudu jejího otce – ruského žida nosící původně jméno Bornestein, jenž byl součástí francouzského odboje za 2. světové války a přežil koncentrační tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Asi těžko mohla premiérka v rámci své osobní integrity odpovědět jinak.

Symbolické napomenutí 

Je symptomatické, že jablkem sváru mezi premiérkou a prezidentem se stává krajně pravicová strana Národní sdružení. Poté, co získala strana v posledních volbách do dolní sněmovny 89 křesel, panuje mezi politiky nejistota, jak k ní přistupovat. Emmanuel Macron měl do teď celkem jasno. O Marine Le Penové, se kterou se střetl v druhém kole prezidentského klání, hovořil stále jako o krajně pravicové kandidátce.

Čtěte také

Francie je po schválení důchodové reformy v křečích. Macron dostal zemi do obrovské krize

I proto možná symbolické napomenutí Borneové vede k otázkám, jak dlouho se ještě premiérka v úřadu udrží. Politička více méně splnila svůj úkol při prosazení nejdůležitějšího bodu Macronova programu, kterým byla důchodová reforma.

Jelikož tento krok vyvolal v zemi sérii často násilných demonstrací a rozchod velké části Francouzů s Macronovou politikou, prezident by se mohl premiérky spjaté s reformou raději zbavit.

Čtěte také

Petr Janyška: Francie se brání Macronově důchodové reformě

Velmi pravděpodobně to ale v následujícím roce neudělá. Francii čekají příští rok nejen volby do Evropského parlamentu, ale v létě také olympijské hry, na které se prezident, jenž je rád ve světle reflektorů, jistě pečlivě chystá. Spíš se tedy bude snažit situaci v zemi uklidňovat a nesahat k výraznějším politickým změnám.

Macron navíc po prezidentských volbách minulý rok na jaře předznamenal, že předsedou vlády bude žena. Brzké odvolání Borneové by tak mohlo působit sexisticky. První premiérka Francie Édith Cressonová totiž ve svém úřadu vydržela jen 10 měsíců i údajně kvůli šovinistickému chování svých kolegů.

Málo charismatická

Čtěte také

Eva Svobodová: Prezident Macron oznámil, že skončilo období blahobytu. Řadu Francouzů zaskočil

V každém případě dlouhodobě vyvstává problém ideové odlišnosti obou politiků. Macron se čím dál tím víc posouvá doprava k neoliberálnímu pojetí malého státu.

Borneová naopak přeci jen strávila výraznou část své dosavadní kariéry ve státní správě po boku levicových politiků, jakými byli například socialisté Lionel Jospin nebo Ségolène Royalová. Její osobní příběh je navíc ztělesněním republikánského ideálu a spíš silného státu. Po sebevraždě otce se v 11 letech stala sirotkem a vystudovat mohla i díky podpoře francouzského státu.

Eva Svobodová|foto:Barbora Linková

Elisabeth Borneová je pro některé Francouze málo charismatická, nevýrazná nebo příliš „techno“. To ale nakonec může být i její výhoda. Do francouzské politiky agresivního vůdcovství přináší klidnější politický styl. Možná nakonec politička přežije nejen olympijské hry. Jen těžko si ji ale lze představit jako možnou Macronovu následovnici v prezidentském úřadu.

Autorka je politoložka