Eva Hrnčířová: Šetřiví Nizozemci povolují opasky a k větrným mlýnům staví jaderné reaktory

Nový nizozemský kabinet má i další prvenství – nikdy předtím v něm nebyl stejný počet žen jako mužů. Nizozemská média v lehkém tónu psala, že právě proto to trvalo tak dlouho. S tolika ženami ve vládě je prý nejprve nutné vyřešit, kdo bude vyzvedávat děti ze školy a kdo ministryně nahradí, až děti budou nemocné.

Čtěte také

Eva Hrnčířová: Tulipány, větrné mlýny a Mark Rutte v křesle premiéra

Ve skutečnosti to ale bylo o politických dohadech. Nizozemci volili už loni v březnu a vláda se sestavovala 271 dní – nejdéle v historii. Ačkoli premiér Mark Rutte je v úřadu už od roku 2010, při skládání nové koalice se zapotil.

Nejsilnější partner – liberální, ale víc doleva strana D66 – prosazoval vládnutí se sociálními demokraty a Zelenými, ale na to pravicový liberál Rutte odmítl přistoupit. Nakonec sestavil vládu ze stejných stran, jaké byly v té předcházející – liberálové a křesťanští, respektive kalvinističtí demokraté. D66 si za to vymohla jiné ústupky. A její šéfka Sigrid Kaagová se stala jako první žena v historii ministryní financí.

Jádro a vlaky

Tři nejsilnější strany ve vládě si tak záměrně rozhodily i nejdůležitější dveře v Bruselu. Ona bude na důležitých schůzkách ministrů financí eurozóny, šéf křesťanských demokratů se stal ministrem zahraničí a bude se scházet s 26 dalšími a premiér Rutte jezdí na summity. Tam je vedle Viktora Orbána nejdéle sloužícím premiérem a v říjnu se stane i nejdéle sloužícím ve své zemi.

Mark Rutte v Bruselu odcházel od stolu jako největší lakomec v Evropě. Jeho nová vláda teď bude ale zcela překvapivě rozhazovat. Chystá se zadlužit nad míru povolenou pravidly Evropské unie, i když na nich tak tvrdě trvala. Haag si chce po evropském vzoru vzít hlavně půjčky a během tří let utratit okolo 30 miliard eur v boji s klimatickými změnami. Má na to mladého, nového ministra a ten slibuje, že země polderů bude do roku 2050 uhlíkově neutrální.

Čtěte také

V Nizozemsku proti lockdownu protestují i očkovaní, vláda se obává násilností, popisuje politolog

Nizozemsko by se tak vedle Francie mohlo stát českým spojencem v otázce jádra. Dlouhá koaliční jednání se vedla i proto, že politici přemýšleli, jestli v zemi větrných mlýnů vsadit na jadernou energii. Nakonec se dohodli, že postaví dvě nové jaderné elektrárny a prodlouží životnost jedné už existující, v Borselle na Zeelandu na jihu země. Spojení na východ do Prahy by mohlo posílit po kolejích. Kabinet chce zavést mimo jiné mýto a leteckou daň, naopak cestování vlakem prosazovat jako alternativu. A k nočním spojům z Amsterdamu do Vídně a Berlína brzo přibude i vlak Amsterdam–Praha.

Koronavirus

Staronovému premiérovi teď ale kazí spaní jako všude jinde koronavirus. Nizozemsko zavedlo před Vánocemi tvrdý lockdown, zavřelo životně nedůležité obchody, bary, restaurace i muzea. Premiér čelí kritice, že to udělal proto, aby vykompenzoval svoji laxnost při předcházejících vlnách.

V pátek Nizozemci zaznamenali přes 35 tisíc nově nakažených, nejvíce od začátku epidemie covidu-19. Premiér přesto následně oznámil uvolnění některých opatření proti šíření koronaviru: znovu otevřou obchody a služby. Bary, restaurace a muzea zůstanou zavřené nejméně do 25. ledna.

Proti omezením se v zemi pověstné tolerancí tvrdě protestovalo. Tvrdě zasahovala i policie a desítky lidí byly zatýkány. S velkou hořící pochodní přišli odpůrci koronavirových opatření i před dveře domu nové ministryně financí. Neotevřela, ale na sociálních sítích pak útok na ni pokračoval.

Důvěra Nizozemců ve vládu kvůli některým aférám i koronavirovým opatřením znatelně klesla. I když Mark Rutte má přezdívku teflonový, protože po něm každý skandál sjede, bude se muset teď hodně snažit, aby vstoupil do dějin jako oblíbený premiér země tulipánů.

Autorka je publicistka