Eva Hrnčířová: Tulipány, větrné mlýny a Mark Rutte v křesle premiéra

18. březen 2021

Mark Rutte začne pomalu být další ikonou Nizozemska. Vysoký štíhlý Holanďan už přesvědčil třikrát. Poprvé si do křesla premiéra sednul v roce 2010. Do práce jezdí na kole, když spěchá, má dvacet let starého Saaba, bydlí v běžném bytě v Haagu a není žádnou výjimkou vidět ho v obyčejných džínách. 

Přezdívá se mu teflonový Mark, protože za víc než 10 let se na něm neuchytila žádná politická špína. I letos v lednu, když jeho vláda musela rezignovat kvůli skandálu s dětskými přídavky, přišli o křeslo dva ministři.

Čtěte také

Čtyřiapadesátiletý premiér ale s hlavou vzhůru dovedl svoji Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) k volebnímu vítězství. A když jeho nová vláda vydrží aspoň do příštího léta, stane se nejdéle sloužícím premiérem v historii Nizozemska. Přitom Rutte souzní s citátem, že kdo má vize, měl by si zajít k doktorovi. Není vizionář, je manažer. Vyjednavač, který ve čtyř i vícečlenných holandských koalicích musí vždy vybalancovat názory mnoha stran.

Volební otázkou tedy spíš bylo, s kým a jak dlouho bude Mark Rutte novou koalici sestavovat.

Skokanem těchto voleb je spíš jeho koaliční partner liberální strana Demokraté 66, kterou vede Sigrid Kaagová. Světem protřelá šedesátiletá bývalá diplomatka se po desetiletích na Blízkém východě a jinde vrátila do rodného Nizozemska teprve před pár lety. Stala se první ženou v roli nizozemské ministryně zahraničí a později přišla s ambicí stát se i první ženou v čele vlády. To se jí zatím nepodaří, ale odvahu a její zkušenosti ze světa voliči ocenili tak, že měla při vyhlášení prvních výsledků důvod vyskočit na stůl.

Zachovejme klid a stabilitu

Naopak Křesťanskodemokratická aliance (CDA), tradiční koaliční partner, se propadla v 150členném parlamentu o pár křesel níž. Dosavadní ministr financí Wopke Hoekstra – navzdory fiskální stabilitě a přebytkům v rozpočtu – už nejspíš kasu držet nebude. Její šéf bývá tradičně z druhé nejsilnější strany a to se mu obhájit nepodařilo.

Čtěte také

Už stabilní a velmi hlasitou opozicí je extrémní Strana pro svobodu (PVV). V jejím čele je známý peroxidový blondýn Geert Wilders, muž mnoha skandálů spojených s antiislámskou a antiimigrační rétorikou. Wildersova hvězda stoupá už skoro patnáct let a teď je už stálicí. Momentálně ale ve stínu nečekaného velkého úspěchu liberálních demokratů.

Wildersovy protiislámské provokace se ale v době koronavirové zřejmě tolik nechytly a voliči tentokrát lovili trochu jinde, takže oproti minulým volbám Wilders ztratil. Mark Rutte se s ním na úplném začátku své premiérské kariéry spálil, když poprvé vládl s menšinovým kabinetem s tichou podporou Wilderse. Ten je ale politikem skandálů spíš než spolehlivým partnerem a Rutte s ním od té doby vylučuje jakoukoli spolupráci.

Peroxidový blondýn ale může tiše závidět svému souputníkovi jménem Thierry Baudet z Fóra pro demokracii. Tahle ještě o něco extrémnější strana tentokrát u voličů taky překvapivě zabodovala. Nejspíš proto, že se chopila aktuální příležitosti.

Na rozdíl od Wilderse nebo koaličních stran, které podporují očkování proti koronaviru, ThierryBaudet se stavěl proti. Nizozemcům vnucoval teorii, že na virus existují léky, které vláda záměrně zakazuje, aby měla důvod pro šíření vakcíny. Vyneslo mu to v porovnání s Wildersem mnohem větší přírůstek křesel, ačkoli stejně jako on zůstane v Haagu jen hlučnou protiimigrantskou opozicí.

Hlavní zpráva ze země bicyklů, větrných mlýnů a tulipánů?

Nizozemci v době koronavirové krize rozhodně nepouštějí ke kormidlu někoho nezkušeného. Vláda v Haagu nebyla v opatřeních proti šíření viru nijak tvrdá, obchody i školy byly v porovnání s jinými zeměmi dlouho otevřené, roušky se povinně zavedly až v prosinci ve vnitřních prostorech. Do té doby paradoxně nejhustěji osídlená země v Evropě sázela jen na sociální rozestupy.

Ačkoli se těsně před volbami tisíce lidí rozhodly dát v ulicích najevo nesouhlas s vládou a nespokojenost stoupala, ačkoli je policie v poměrech tolerantního a otevřeného království rozháněla až nebývale tvrdě a ačkoli Nizozemci jako první v Unii vystavovali svojí vládě účet za všechny ústrky a omezení spojené s koronavirem, jejich vzkazem je hlavně: zachovejme klid a stabilitu. I přesto, že svět se obrátil vzhůru nohama.

Autorka je publicistka

autor: Eva Hrnčířová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.