Europoslanec Peksa: Směrnice o minimální mzdě nenařizuje její výši. Dává zaměstnancům šanci, aby si ji mohli lépe vyjednat

15. září 2022

Minimální mzda by měla být podle rozhodnutí Evropského parlamentu do dvou let navázaná na průměrnou nebo mediánovou mzdu. V Česku by se zvedla na zhruba 20 tisíc korun. „V současné krizi je třeba pamatovat i na výše platů, nejen na další výdaje,“ říká europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Napříč Evropou nejsou shodné podmínky ani pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele, určovat centrálně minimální mzdu není šťastné,“ míní viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský. 

Peksa upozorňuje, že schválená směrnice o evropské minimální mzdě neznamená, že by Evropská unie nařizovala členským zemím konkrétní minimální mzdu.

Čtěte také

„Neurčuje finální číslo, jenom říká, že pokud mzdy vycházejí níže, než je tato hranice, měl by to stát řešit. Nevyplývá z toho ani nějaká sankce v případě, že to nedodrží. Dává do ruky spíše nástroje pro to, aby bylo možno vyšší mzdu vůbec vyjednávat v rámci vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. A zaměstnancům jasně dává do ruky nějaké další informace, aby si ji mohli lépe vyjednat,“ vysvětluje europoslanec.

„Vyjednávání se už děje minimálně od začátku demokracie v Česku,“ reaguje Jakubský.

V řadě členských států EU žádná zákonná minimální mzda stanovená není. Péči o mzdy tam mají plně v gesci odbory.
Mikuláš Peksa

„Zaměstnavatelé platí zaměstnancům mzdu přiměřenou jejich výkonu nebo takovou, kterou si můžou dovolit s ohledem na konkurenci. Může to ovlivnit hromada faktorů. Takové generální nastavení ve finále zaměstnancům nepomůže, ba naopak. Jsou obory, kde minimální mzda bude znamenat, že budou zaměstnavatelé hledat jiné cesty, jak třeba tu práci vykonávat anebo zabezpečit danou činnost, a ti lidé o práci mohou přijít,“ míní.

Klíčová role odborů

Směrnice podle Peksy pracuje především s tím, že růst mezd bude vyvolán vyjednáváním mezi zaměstnavateli a odbory.

Čtěte také

„Pracuje se s tím, že odbory jsou racionální partner a chovají se v této oblasti rozumně. Byť kladou zaměstnavatelům tvrdší požadavky, zároveň realisticky vnímají kontext, ve kterém se nacházejí. Je to tak nastavené i z toho důvodu, že v řadě členských států EU žádná zákonná minimální mzda stanovená není, třeba ve Švédsku nebo v Rakousku. Péči o mzdy tam mají plně v gesci odbory a překvapivě výsledky bývají někdy lepší než v těch státech, které to mají stanovené direktivně, jako třeba Česká republika,“ vysvětluje.

Zmiňuje také, že podle statistik, které měli europoslanci při schvalování směrnice k dispozici, byla minimální mzda v Česku v poměru k výši platu jedna z nejnižších v Evropské unii.

„Možná tady odbory tuto funkci, která je na Západě vnímaná jako stěžejní, nedokážou splnit tak, jak bychom si představovali,“ konstatuje.

ČNB nám říká, že pokud budeme zvyšovat mzdy, pouze tím budeme udržovat inflaci na vysoké úrovni.
Radek Jakubský

Jakubský připomíná, že Česko má v Evropské unii specifikum, kterým je systém zaručené mzdy, která se odvíjí od minimální.

„My minimální mzdou ovlivníme celou řadu dalších mezd a profesí. A v tom je ten problém, který možná nebyl zcela uvážený pro Česko v rámci schvalování tohoto mechanismu,“ upozorňuje.

Jde o to o kolik

Požadavek na růst mezd chápe, protože zaměstnancům rostou životní náklady. Cesta ale podle něj nevede přes nějaké regulace.

„ČNB nám říká, že pokud budeme zvyšovat mzdy, pouze tím budeme udržovat inflaci na vysoké úrovni. Podnikatelé se snaží vždycky najít takovou cestu, aby zaměstnanci dostávali spravedlivou a dobrou odměnu za svoji práci. Určitě budeme mzdu zvyšovat, logicky protože v dnešní době to jinak nejde. Jde jen o to, o kolik ji budeme zvyšovat,“ říká viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.

Čtěte také

Peksa připouští, že jakékoliv opatření, které má lidem či firmám situaci zjednodušit, bude vyhodnoceno jako proinflační. 

„Nemůžu ignorovat argument, že naprosto všechno dnes drasticky zdražuje a růst mezd tomu neodpovídá. Prostě lidé, kteří jsou ve spodní části příjmového pásma, tomu tempu nestačí. My nechceme shora z EU říct, kolik má být konkrétní číslo pro všechny, ale chceme, aby zaměstnanci měli šanci si o to navýšení platů, které jim nějak pokryje současnou kritickou situaci, možnost říct,“ opakuje europoslanec za Piráty.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související