Euročísla
Státní volební komise poprvé vylosovala čísla, pod kterými budou české politické strany a hnutí kandidovat do Evropského parlamentu. Předpoklad, že by se štěstěna mohla angažovat v hlasování a vést ruku voliče, se sice v minulosti nepotvrdil u voleb do národního parlamentu, ale politici mohou žít v naději, že tentokrát nezasáhne do volební soutěže místní česká štěstěna, nýbrž nám dosud zcela neznámá euroštěstěna. To by vysvětlovalo zájem politiků o euročísla.
Stará zkušenost říká, že štěstí přeje připraveným, a pokud jde o volby, můžeme říci, že pouze připraveným. Důležitější než vylosované číslo je nepochybně počet billboardů, televizních klipů a stránek v novinách, na kterých se s vylosovaným číslem volič setká. Čísla, která skutečně výrazně ovlivňují volební výsledek, jsou ta, která stojí na stranických bankovních kontech a na fakturách za objednané propagační a reklamní služby. Jakkoli to pro méně solventní kandidáty musí znít krutě, i štěstěna vyznává zásadu "Bez peněz do hospody nelez" a neobsluhuje hosty s prázdnou volební peněženkou, i kdyby měli skvělý program a hodnotné kandidáty.
Cenu eurokřesel je třeba kalkulovat v milionech korun, investice v nižších řádech jsou předem ztracené. Investovat stokoruny a investovat pouhé statisíce vyjde nastejno. Přesto, či právě proto, má losování volebních čísel své kouzlo. Je to poslední volební procedura, při které jsou si všichni rovni. Silní se slabými, známí s neznámými, strany veselé s těmi ukřičenými, všichni mohou utržit jedničku či pětku, anebo tu tradičně žádanou sedmičku. Proti vylosovaným číslům neprotestují političtí outsideři ani politické celebrity. Nakonec ani voliči, kteří sice mají pochybnosti o tom, jak funguje politika, ale naprosto přesně vědí, jak funguje štěstí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.