Epidemie stála pojišťovny asi 40 miliard korun. Šlo to z rezerv, je třeba navýšit platby za pojištěnce, zní z ministerstva
Jak se zdá, v letošním roce proběhnou debaty nad úhradovou vyhláškou lehčeji než obvykle. Na klíčovém předpisu, podle kterého se řídí výplaty peněz z veřejného zdravotního pojištění, se už domluvila drtivá většina poskytovatelů péče. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich připomíná, že i přes poměrně solidní nárůst platby pojistného ze strany státu bude letošní rok v každém případě deficitní. Další deficit už si ale systém nemůže dovolit, varuje.
„Musíme dosáhnout takového stavu, aby rok 2022 byl nákladově vyrovnaný – další zvýšení platby na státního pojištěnce je proto podmínka, která byla zapsána do všech protokolů o dohodách,“ zdůrazňuje Friedrich za svaz pojišťoven, do kterého ovšem nepatří Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Čtěte také
Náklady na epidemii onemocnění covid-19 mimo zdravotně-pojistné plány se dnes podle něj pohybují v desítkách miliard. „Je to zhruba deset miliard na očkování, až dvanáct miliard na testování,“ vypočítává šéf Svazu zdravotních pojišťoven.
Čísla potvrzuje náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová: „Měli jsme štěstí, že jsme přes tlak i odborů nerozpustili rezervy zdravotních pojišťoven. Jednorázové náklady – až 40 miliard – se pro letošní rok pokryjí z rezerv.“
Rezervy pojišťoven podle ní letos klesnou na zhruba deset miliard korun celkem. Rögnerová věří, že plánované navýšení plateb za pojištěnce pomůže systém stabilizovat.
Na navýšení plateb za státní pojištěnce se v pondělí 21. června dohodli ministři Adam Vojtěch a Alena Schillerová (za ANO), platby mají růst v příštím roce o 200 korun měsíčně z dosavadních 1 767 korun. Stát to vyjde na 14 až 15 miliard korun navíc.
Šéf FN Brno: Půjde to, ale bez navýšení platů
Ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba vnímá prozatímní vývoj dohod nad úhradovou vyhláškou jako příznivý.
„Zatím to vypadá, že bychom mohli poskytovat péči v očekávaném objemu a rozsahu. Ovšem za podmínky, že nebude tlak na další navyšování osobních nákladů – na růst platů,“ vzkazuje odborům
Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR
Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění
Jaroslav Štěrba, ředitel Fakultní nemocnice Brno
Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR
Do dalších let by se mělo podle Štěrby diskutovat o tom, jak stát definuje páteřní síť nemocnic, která bude oborově a regionálně dostatečně vyvážená tak, aby byla zabezpečena péče. Platby této páteřní síti by pak bylo zapotřebí nastavit tak, aby pokryly nejen poskytování péče, ale i obnovu zařízení a budov nebo vzdělávání personálu.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.
Související
-
Léčebné pobyty v lázních pomáhají po covidu, tvrdí pneumologové. Pojišťovny je hradí po zápalu plic
Lékaři dnes nemůžou psát pobyt v lázních na takzvaný postcovidový syndrom, což jsou v podstatě veškeré zdravotní komplikace přetrvávající víc než tři měsíce po onemocnění.
-
Kdo odmítá očkování, měl by převzít finanční odpovědnost za testy, navrhují zdravotní pojišťovny
Od června mají tuzemští pojištěnci nárok na dva PCR testy a čtyři antigenní testy z peněz zdravotních pojišťoven. Pro ně je ale nejlevnější variantou očkování.
-
Za pacienta s covidem platíme třikrát více než za srovnatelný infarkt, říká šéf svazu pojišťoven
„Když se to všechno sečte dohromady, tak neplánované vícenáklady by letos mohly být 20 miliard, a to už se začíná blížit vyčerpání našich rezer,“ varuje Ladislav Friedrich.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
