Ekonomické škody způsobené invazními druhy dosahují astronomických částek. A bude hůř, varují odborníci

6. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Norek americký

Jen za posledních padesát let přesáhly škody způsobené biologickými invazemi hranici jednoho bilionu dolarů. Vyplývá to z vědecké studie publikované v časopise Nature. Její autoři navíc varují, že v budoucnu bude toto číslo pravděpodobně nadále růst.

Výsledky studie vycházejí z databáze InvaCost, která sdružuje data o škodách způsobených invazními druhy rostlin a živočichů. A přestože databáze je stará teprve několik let, už poskytla data pro více než čtyřicet vědeckých článků – a čerpá z ní i zmíněná studie, která jako první nabízí souhrnný globální pohled na ekonomické škody způsobené invazními druhy.

Čtěte také

A právě v tom vidí doktorka Ana Novoa z Botanického ústavu Akademie věd její hlavní přínos.

„Něco takového už bylo opravdu potřeba. O ekonomických škodách způsobených invazními druhy jsme toho doposud příliš nevěděli – a ukázalo se, že jsou obrovské,“ říká a pokračuje:

„Od roku 1970 do roku 2017 vědci celkové škody odhadli na 1,3 bilionu amerických dolarů. To je spousta peněz. Je zajímavé, že většina této sumy připadá na dopady biologických invazí – a mnohem menší část na snahy o jejich potlačení. To naznačuje, že invazní druhy mají obrovský negativní dopad, ale my proti nim skoro nic neděláme.“

Ana Novoa upozorňuje, že celková částka, jakkoli se může zdát vysoká, je navíc téměř určitě podhodnocená. Zohledňuje totiž pouze publikované – to znamená zaznamenané škody. Ty skutečné budou pravděpodobně mnohem vyšší.

Rostlinné a živočišné invaze

Zdá se, že z ekonomického hlediska jsou nejvíce škodlivé živočišné invaze. Na prvních příčkách se umístily invazní druhy komárů, krys, ale také koček, termitů nebo mravenců. To je celosvětový souhrn.

Čtěte také

V Česku je to třeba psík mývalovitý, rak pruhovaný, norek americký a mnoho dalších druhů zvířat a samozřejmě i rostlin. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je v Česku za invazní považováno 61 druhů rostlin a 113 druhů živočichů.

Přestože z odborného článku vyplývá, že v globálním měřítku se rostlinné invaze na celkových škodách podílejí jen asi dvanácti procenty, ve skutečnosti je to nejméně 30 procent. Autoři článku totiž podle Any Novoa vycházeli ze starší verze databáze, ve které nebyla data o rostlinných invazích tak silně zastoupená.

Invazní rostlina pokryje hladinu jezera, ovlivní tím rybolov, poškodí kvalitu vody – to jsou dopady, které lze snadno vyjádřit penězi.
Ana Novoa

Škody způsobené invazními druhy můžeme podle Any Novoa rozdělit do dvou základních skupin: „Invazní druhy můžou mít environmentální a socioekonomické dopady. Ekologické škody – například dopady na biodiverzitu – se špatně převádějí na peníze. U socioekonomických dopadů je to o něco jednodušší. Když například nějaká invazní rostlina pokryje hladinu jezera nebo řeky a ovlivní tím rybolov nebo poškodí kvalitu vody, tak to jsou dopady, které lze snadněji vyjádřit penězi.“

Některé invazní rostliny zase můžou poškodit fasádu budov. U zmíněných komárů se jedná především o zdravotní náklady – způsobené přenosem nejrůznějších nemocí.

Ekonomické škody budou nadále růst

Jisté je, že výsledné škody dosahují každoročně desítek miliard dolarů. A bohužel nelze očekávat výrazně zlepšení. Rozšíření invazních druhů totiž přímo souvisí s globalizací a rozvojem mezinárodního obchodu, což jsou trendy, které pandemie možná na čas přibrzdila, ale určitě je nedokáže zvrátit.

Čtěte také

Podle Any Novoa bychom proto měli problematice invazních druhů věnovat více pozornosti – a to nejen té vědecké.

„Měli bychom investovat do vyhodnocování rizik, abychom zjistili, jaké invazní druhy představují největší hrozbu. A také bychom měli co nejlépe hlídat potenciální vstupní místa – to znamená letiště a přístavy, aby se předešlo zavlečení nepůvodních druhů rostlin a živočichů,“ popisuje některá z možných preventivních opatření.

Ve chvíli, kdy se nepůvodní druh začne nekontrolovaně šířit, je totiž už mnohem složitější – a také finančně nákladnější – s tím něco dělat.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio

Související