Ekonomická krize i transformace zároveň, popisuje současnost ekonom Zelený

Milan Zelený
Milan Zelený
Sotva si Evropa oddychla nad tím, že může na chvíli zapomenout na řecký problém, zahřmělo jinde. Prudký propad čínských akcií se ale podařilo rychle vybrat a zabránit ostrému nárazu.

Přesto řada odborníků varovně vztyčuje prst. Události v Číně jsou podle nich dalším dokladem hlubších změn, kterými světová ekonomika prochází.

„Procházíme transformací i krizí zároveň, a to je problém,“ uvedl v pořadu Pro a proti emeritní profesor na Fordham University v New Yorku Milan Zelený.

Celá řada zemí prochází transformací, například Čína, ale tři nejvyvinutější ekonomiky USA, Japonsko a západní Evropa prožívají metamorfózu, tedy posun od globalizace k relokalizaci.

Kromě toho celkově probíhá jakýsi řetězec menších cyklických poklesů, recesí nebo stagnací, přiblížil svou vizi současné ekonomické situace profesor.

„Náš největší problém je, že nemáme ekonomické nástroje, které by uměly rozlišit, který proces je který. Všechno se sešlo, vše probíhá současně a my to neumíme rozplést,“ shrnul Zelený.

Ten se domnívá, že celá řada světových zemí chápe ekonomiku, jako kdyby byla stejná.

„Nechápou, že jsou v různých fázích a že čínská ekonomika hledá umístění v ekonomice služeb, což znamená uzavření se na vlastní trhy, relokalizační tlaky, a úpadek průmyslu je přirozený."

Profesor kritizoval i čínské akciové dobrodružství. „Neměli by povzbuzovat obyvatelstvo, aby hrálo na burze, ani sám stát by neměl investovat své peníze na burze."

Čína má přebytek hotovosti, soudí Zelený. „Očekává se propad yuanu a je vidět i u nás, že Čína chce zde umístit kapitál dříve, než k silnému poklesu dojde."


Zelený: „Čína to s investicemi přehnala právě proto, že nechápali, že každá fáze transformační má svůj začátek a konec. Nechali se překvapit tím, že zprůmyslnění, které trvalo na Západě 200 let, jim trvalo 30. Přeinvestovali a nechápou, že ekonomika se neustále vyvíjí a prochází evolucí.“

Ekonom a spolumajitel Partners Financial Services Pavel Kohout připomněl kořeny evropského ekonomického úspěchu.


Kohout: „Čínská vláda udělala leccos dobře a úspěch z hlediska industrializace a životní úrovně je obdivuhodný. V něčem to ale přehnala, konkrétně v investicích. Investice jsou dobrý krok do budoucna, ale pokud překračují 40 % HDP, je otázkou jestli se neinvestuje do zbytečných kapacit. V Číně k tom v řadě případů došlo, zvláště ve stavebnictví."

„Evropa zaznamenala v poválečném období růst a prosperitu, ta ale byla financována jednak z veřejného zadlužení, ale také z bankovního zadlužení, tedy soukromé financování, úvěry podnikům i domácnostem.“

Šlo o silný ekonomický motor, který nabral otáčky zvlášť po zavedení eura.

„Zlevnily se úvěry a po nějakou dobu úvěrový boom poháněl evropský hospodářský růst,“

S krizí na finančních trzích se ale situace změnila a východiska se zatím hledají, připomněl ekonom.

„Zhruba od roku 2009 je s tímto motorem konec a Evropa řeší, co má dělat, protože státní zadlužování už také nemůže jako zdroj růstu fungovat,“ popsal současné dilema nejen teoretiků ekonomie Pavel Kohout.