Einstein v Praze našel klid a tehdy začal systematicky budovat svou teorii relativity, říká matematik Podolský

30. březen 2022

Je to už 110 let co v Praze žil, pracoval a učil Albert Einstein. „Máme v Praze to štěstí, že jde o místo protknuté dějinami, a to i dějinami vědy,“ říká Jiří Podolský z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „Einstein sem přišel v dubnu 1911 a odešel po třech semestrech výuky v červenci 1912. Je ale potřeba říci, že v té době byla Univerzita Karlova rozdělena na českou a německou část a on byl na té německé,“ doplňuje.

„Tady konečně našel klid a soustředění, aby se mohl začít věnovat něčemu jinému než mikrosvětu, teorii tepla apod. Také začal systematicky budovat svou obecnou teorii relativity.“

Čtěte také

Albertu Einsteinovi bylo v té době něco málo přes 30 let a dá se říct, že už byl slavný.

„Nejslavnější je jeho dílo relativistické, kdy vybudoval speciální relativitu, která se tehdy omezovala jen na přímočaré pohyby. Pak to na nějakou dobu odložil a právě ve svém pražském období, kdy našel ve své pracovně ve Viničné ulici soustředění, a nad tím pak bádal. Dnes tady sídlí Přírodovědecká fakulta UK.“

Génius: Einstein

Jiří Podolský se stal konzultantem velkého projektu National Geographic nazvaného Génius: Einstein. „Je to deset dílů, které trvají hodinu a naprosto podrobně mapují život, dílo a osud Einsteina, jeho známých, kolegů, vědců. Také jeho vztahy k jedné i druhé manželce. To vše na pozadí dějinných události konce 19. a začátku 20. století.“

„Jsou tam zachyceny obě světové války, nástup nacismu v Berlíně, protože Einstein byl jedním z prvních terčů neonacistů, kteří bojovali proti židovské vědě.“ Pro Podolského byla velká pocta, že se na projektu mohl podílet. „Kdy člověk opravdu zblízka a na vlastní oči může nahlédnout do života génia,“ přiznává.

„A co je naprosto neuvěřitelné, že se National Geographic rozhodl filmovat v Praze na Barrandově, v exteriérech i interiérech Prahy. A jakýmsi řízením osudu se stalo, že jsme já a několik dalších kolegů z fakulty mohli působit jako odborní poradci. To znamená, že jsme byli tak trochu odpovědní za to, aby tam ta fyzika byla ztvárněna historicky,“ podotýká.

Celé Hovory Davida Šťáhlavského najdete v audiozáznamu.

autoři: David Šťáhlavský , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.