I Albert Einstein dokázal změnit názor. Z rasisty se stal ochráncem lidských práv
Teoretický fyzik, autor teorie relativity a jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob byl podle odborníků taky rasista. Prozřel až po nástupu nacistů k moci. Tehdy se z něj naopak stal mluvčí lidskoprávních hnutí.
Přišli na to odborníci Kalifornského technologického institutu Caltech, kteří objevili dosud neznámé pasáže z jeho soukromých cestovních deníků. Pocházejí z let 1922−1923 a Albert Einstein (1879–1955) tehdy Číňany popsal jako pracovité, ale špinavé a neinteligentní.
Ze svých cest po Dálném východě, Palestině a Španělsku si Einstein odnesl řadu stereotypů. Čínské děti byly prý bezduché a hloupé a dospělí na něj působili jako lidské automaty. Obyvatelé Ceylonu byli líní, ale ani toho k životu moc nepotřebovali. Zlom v myšlení pravděpodobně přišel v době nástupu nacistů k moci v Německu.
Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ne z toho, co je schopný získat.
Albert Einstein
Na cesty se vydal jen rok poté, co dostal Nobelu cenu za fyziku (1921), a to za „objasnění fotoefektu a za zásluhy o teoretickou fyziku“. Po návratu z cest se ale začali ozývat nacisté, a tak Einsteinova rodina emigrovala do Spojených států (1923).
Analytik BBC Chris Buckler připomíná, že v Americe navštívil hned několik segregovaných škol a chodili i do biografů, ve kterých byla striktně oddělena místa pro „bílé“ a „černé“. Krátce nato vstoupil do Národní asociace pro prosazování barevných, která chtěla rovnoprávnost pro všechny.
Analytik Buckler tvrdí, že jeho angažovanost zřejmě stála na základech osobní zkušenosti z meziválečného Německa, kde ho pronásledovali kvůli jeho židovskému původu. Fyzik pak dokonce rasismus označil za nemoc bílých lidí. Podle jedno z autorů projektu, který zveřejňuje géniovy deníky, Ze'eva Rosenkranze, se od toho okamžiku stal humanismus součástí Einsteinova světonázoru.
Rasismus a věda
To, jak tehdy „bílí“ zacházeli s Afroameričany, považoval za velké bezpráví. Protestoval ale i proti vývoji atomových zbraní nebo proti popravě Milady Horákové.
Političtí vůdcové i vlády vděčí za své postavení zčásti prostě moci, zčásti tomu, že si je lidé zvolili. Nelze je považovat za představitele duchovně a morálně výše postavené části národa.
Albert Einstein
Rasismus měl vliv ale i na tehdejší vědu a vědce, protože se k německým nacistům přidala i inteligence. Třeba další nositelé Nobelovy ceny za fyziku Philipp Lenard nebo Johannes Stark. Ti dokonce Einsteinovy teorie označovali za židovskou fyziku a sami prosazovali „árijskou nebo německou“.
Pro představu: árijská fyzika měla být založená na experimentech a úzkém vztahu s realitou, ta židovská byla podle těchto vědců jen teoretické tlachání.
Související
-
Český Albert Einstein, který nosil podpatky... Příběhy slavných: Ladislav Smoljak
Účinkují Marek Němec a Helena Dvořáková, napsal Radek Brož, režie Bela Schenková.Natočeno v roce 2016.
-
Bláznivý profesor z Haškova Švejka je ve skutečnosti Albert Einstein
Alespoň to tvrdí čeští teoretičtí fyzici. Proč? Během svého pražského pobytu prý chodil do hostince U Kalicha vyprávět své teorie. A Hašek ho pak zvěčnil.
-
Jen život, který žijeme pro jiné, stojí za to, řekl Albert Einstein. Znáte pravidla resuscitace?
V radioporadně z rozhlasové kavárny byli tentokrát Pavel Říha a jeho kolegové z organizace IFMSA. Hovořilo se o nebezpečí civilizačních chorob.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.