Egyptské hieroglyfy lze číst až třemi způsoby, vysvětluje religionista

12. prosinec 2016

Jakým způsobem Egypťané využívali své písmo, aby překračovali hranici mezi našim světem a světem božské skutečnosti? Hostem Magazínu Leonardo byl Martin Pehal z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Hieroglyf znamená v řečtině posvátný znak,“ uvedl vědec. „Tento systém obrázkového písma používá znaky zejména pro náboženské účely, ale jednotlivé znaky zobrazují také zvířata, předměty denní potřeby nebo postavy.“

Celý systém tak kombinuje dva principy. „Nejen, že znaky mají svou fonetickou hodnotu, ale zároveň jsou to ideogramy, takže označují zároveň nějaký předmět,“ vysvětlil Pehal.

Zatímco většina známých písemných systémů se omezuje pouze na fonetickou úroveň, v egyptštině došlo ke kombinaci těchto dvou principů. Tak získal každý znak tři možnosti čtení. „Buď to byl fonogram, tedy zvuk, nebo ideogram, tedy obrázek, nebo kombinace obojího. A v tom je egyptština výjimečná,“ upozornil religionista.


„Egypťané těchto všech možností, které jim jejich písmo skýtalo, hojně využívali. Šlo i o způsob jak se vztahovali ke světu kolem sebe a jaký mu vtiskávali smysl. Domnívali se, že v některých okamžicích docházelo ke smazaní hranice mezi písmem a realitou. Znak mohl být věc a věc mohla být znak.“

Nejstarší výskyty hieroglyfického písma jsou staré více než 3000 let před Kristem. „Naopak nejnovější záznam, který máme, pochází z roku 394 po Kristu. Jde o poslední chrámový hieroglyfický nápis z jižního Egypta.“

A jaké jsou novinky v oboru studia egyptského písma a jazyka? „Jsou zveřejňovány nové a nové texty, jsou překládány, digitalizovány a jsou vytvářeny slovníky,“ popsal vědec.

Že je pramenů ke studiu stále dostatek, o tom není pochyb. „Když v Egyptě jste, tak není téměř místo, kde byste nezakopával o střepy a památky na tuto pradávnou dobu.“

„Toho badatelského materiálu je strašná spousta a velká část je stále nezdokumentována v muzeích,“ vzkázal zájemcům o egyptské hieroglyfy Martin Pehal.

autoři: jkl , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.