Efez, antická perla Turecka
Starověké město Efez leží na západním pobřeží Turecka a právem ho můžeme považovat za symbol všech tureckých antických památek.
Efez,pozdější centrum tureckého křesťanství, mělo už 500 let před narozením Krista významnou modlu – bohyni Artemis. Zdejší lid zde řecké bohyni lovu postavil chrám, který se proslavil jako jeden ze starověkých sedmi divů světa. Dvakrát byl zničen, a tak z něj dnes zbyl už jen jeden sloup a několik popadaných kamenných kvádrů.
Trosky Artemidina chrámu neleží přímo v areálu starověkého Efezu, najdete je asi o 3 kilometry dále, v blízkosti dnešního tureckého města Selčuk. Ruiny chrámu jsou dokladem toho, že poloha někdejšího efezského přístavu se měnila s tím, jak se posouvala hladina moře.
Archeologův ráj
Právě poloha na pobřeží bylo to, z čeho místní po staletí žili. A i proto se jim ustupování moře stalo osudným. Nejprve se bránili novou výstavbou, ale postupem času se nakonec město vylidnilo. Výsledkem jsou dnes mimořádně zachovalé vykopávky. A to nejen chrámy, vydlážděné ulice, divadlo pro 25 000 lidí, které lákalo nejen na tehdejší dramata a později i na zápasy gladiátorů, ale i trosky obchodů a domů a také zřejmě nejvýznamnější efezská stavba, římská Celsova knihovna, jejíž dvoupatrové průčelí ve 20. století znovu vztyčili rakouští archeologové.
Knihovna byla dostavěna v roce 135 na počest římského konzula Celsa, tehdy velmi bohatého a oblíbeného místního občana. Sloužila zároveň jako jeho hrobka. Celsova knihovna v Efezu dodnes platí za perfektní ukázku římského stavebnictví.
Antický skanzem
Když jsem v úvodu nazvala Efez symbolem tureckých antických památek, bylo to hlavně proto, že toto město se svou rozlohou nevyrovná žádnému jinému. Ano, v Turecku je jistě mnoho dalších zajímavých starověkých lokalit hodných prozkoumání, ale právě v Efezu si člověk dokáže nejlíp představit, jak se asi v takovém městě před stovkami let žilo.
Město tvoří ucelený komplex budov, které na sebe plynule navazují a na hlavní třídě jsou dochovány i někdejší domy významných obyvatel římského města s nádhernými dochovanými mozaikami a nástěnnými malbami. Opodál stojí také významný kostel Panny Marie s velkou kamennou křtitelnicí, který byl v 5. století dějištěm třetím ekumenického koncilu, a který je lákadlem především pro křesťanské návštěvníky. Efez je totiž oblíbenou zastávkou tzv. výletů s křesťanskou tematikou, kterých v Turecku, v zemi prvních křesťanských komunit, výrazně přibývá.
Křesťanská tvář Efezu
V době raně křesťanské zde žil svatý Pavel, který v Efezu napsal první List Korintským. A po smrti Ježíše sem zamířil svatý Jan a to společně s Ježíšovou matkou, Pannou Marií, která na nedalekém kopci jen kousek od Efezu údajně strávila poslední dny svého života.
Dnes na tomto místě, na tzv. Slavičím kopci, stojí Dům Panny Marie, v turečtině známý jako Meryem Ana Evi a o jeho důležitosti svědčí i návštěvy tří papežů, kteří sem v minulosti zavítali.
Dům, kde údajně Panna Marie a svatý Jan žili, objevil v roce 1881 francouzský kněz Julien Gouyet. Pomohla mu k tomu kniha o životě německé řeholnice Kateřiny Emmerichové. Právě jí se měla Panna Marie několikrát zjevit a popsat jí umístění Domu. Pozdější archeologické průzkumy skutečně procházely, že Dům Panny Marie pochází z prvního století našeho letopočtu.
Efez se pojí ale také s mnoha dalšími známými jmény. Narodil se zde například básník Homér nebo Hérakleitos, filozof proslavený myšlenkou, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Je to zkrátka místo, které ani 3000 let po svém založení neupadlo do zapomnění.
Přečtěte si také některé další články Julie Urbišové o Turecku. V našem seriálu Neznámé Turecko, který vysílá magazín Sedmý světadíl, jich zaznělo už sedm. Například i tyto:
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
