Eduard Freisler: Pachatelem podle barvy pleti

Vím, co tento sen vyvolalo.

Den před tím jsem si volal s kamarádem z New Yorku, černošským divadelním hercem, který mi vyprávěl, jak ho policisté přesně tímto způsobem na ulici nedávno zatkli. V okolí pátrali po pachateli tmavé pleti a kamaráda si prostě jen spletli.

Čtěte také

Eduard Freisler: Trumpova vybělená Amerika

Během rozhovoru přišla řeč na George Floyda, černocha, kterého přesně před pěti lety v Minneapolis zavraždil bělošský policista Derek Chauvin. Floydovi, jak je známo, klečel devět minut na krku a tím ho udusil. Policista je dnes ve vězení, kde by měl zůstat nejméně do roku 2035, kdy by poprvé mohl požádat o předčasné propuštění.

Rozprava s kamarádem se mi tak promítla do onoho zběsilého snu. Hodně dlouho o něm budu přemýšlet. Křičel jsem v něm totiž, že přece nejsem černoch, než jsem v postranním zrcátku policejního vozu uviděl svůj obličej – byl černý. Zhrozil jsem se, protože mi došlo, že jsem tím pádem vinen.

Zhrozil jsem se i v bdělém stavu. Vždyť jsem se domáhal sejmutí pout, protože jsem o sobě přeci věděl, že jsem běloch ale z nějakého nejapného důvodu měl najednou tmavou pleť. Jako kdyby bělošská tvář zaručovala bezpečnost a především bezúhonnost.

Čtěte také

Neuplyne den, abych se nebál, že můžu být dalším Georgem Floydem, tvrdí americký černošský farmář

Když už jsem byl jasně při smyslech, pomalu mi došlo, že jsem byl poprvé skutečně v kůži svých černošských přátel, byť jen ve snu. Oni jsou totiž stále na americké ulici považováni právě kvůli své barvě pleti u některých policistů za podezřelé.

Po Floydově smrti se přitom zdálo, že se USA posunou k rasově spravedlivější společnosti. Můj kamarád herec měl za to, že v prvních chvílích to tak opravdu vypadalo.

Dnes je deprimován a viní z toho i Donalda Trumpa a jeho, jak říká, podprahový rasismus.

I taková je dnešní Amerika

Kamarád připomněl středeční napjatou schůzku amerického prezidenta se svým jihoafrickým protějškem Cyrilem Ramaphosou v Oválné pracovně Bílého domu (ta se mi do snu nijak nepromítla).

Trump v pracovně začal mluvit o genocidě páchané na jihoafrických bělošských farmářích. Ukázal přitom podle něj usvědčující video s masovými hroby. Byl to ale podvrh. Nejedlo se o hroby v Jižní Africe ale v Demokratické republice Kongo.

Eduard Freisler|foto:Matěj Skalický, Český rozhlas

Byl prezident špatně informován? Nezdálo se. Celá epizoda naopak vypadala jako pečlivě zinscenovaná. Můj kamarád si nemyslí, že by byl Trump takový hlupák, naopak, je přesvědčen, že prezident přesně ví, co dělá: zasévá nejistotu, strach a zlou vůli.

Nedá se tak očekávat, že by si Trump na George Floyda vzpomněl. Spíše bych si vsadil na prezidentskou milost pro Dereka Chauvina, jeho vraha. I taková je dnešní Amerika. A moji černošští přátelé se v ní stále necítí úplně bezpečně.

Autor je publicista, dlouhodobě sleduje dění v Latinské Americe