Klára Notaro: Paprsky a stíny

Námětem filmu je kolaborace některých vysoce postavených  Francouzů s německými okupanty za druhé světové války.

Čtěte také

Klára Notaro: Za leskem Velkého Louvru

Toto téma trápí Francii již dlouho. Francie byla traumatizovaná první světovou válkou. Tehdy přišel o život každý pátý  francouzský voják,  a doslova každá rodina byla ve smutku. A tak perspektiva další války byla pro Francouze nepřijatelná.

Vypravěčkou a průvodkyní filmu Paprsky a stíny je mladá herečka Corinne Luchairová.

Vypráví o svém dětství v prostředí levicových pacifistů mezi dvěma válkami. Její otec Jean Luchaire, známý novinář a přesvědčený pacifista se přátelil s německým kreslířem Otto Abetzem, organizovali spolu setkání pro utužení francouzsko-německého přátelství.

Ale už na počátku 30. let se Abetz přiblížil nacistické straně NSDAP a jeho styky s francouzskými intelektuály dostaly politické zabarvení. Když byla Francie okupována Německem, Otto Abetz byl jmenován německým velvyslancem v Paříži.

Starého přítele Jeana Luchaira si zavázal tím, že finanačně podporoval jeho týdeník Notre temps – Naše doba, a redaktor Jean Luchaire se přeměnil v kolaboranta. Skladoval umělecké předměty ukradené židovským majitelům, žil nevázaně v morálním bahně proněmecké bohémské společnosti v okupované Paříži.

Čtěte také

Klára Notaro: Antisemitismus má ve Francii mnoho podob

Jeho dcera Corinne nastoupila hvězdnou dráhu herečky, kterou zastavila tuberkulóza. Na konci války rodina Luchairova uprchla spolu s velvyslancem Abetzem do Německa, kde byli zadrženi. Mladá herečka byla ve Francii odsouzena za kolaboraci ke ztrátě občanských práv, a novinář Jean Luchaire byl odsouzen k smrti a popraven.

Otto Abetz byl odsouzen na dvacet let nucených prací za deportaci židovského obyvatelstva do koncentračních táborů, ale na svobodu byl propuštěn už roce 1954. Později za nevyjasněných okolností zemřel v automobilové nehodě.

Obtížné nahlížení na vlastní dějiny

Hrozivý příběh morálního selhání francouzského intelektuála za druhé světové války jen ilustruje smutnou kapitolu francouzských dějin, kdy Francie pod vedením maršála Pétaina potupně ustoupila Německu.

Co některým  kritikům na působivém filmu vadí ? To, že zápornou postavu Jeana Luchaira mistrně ztvárnil oblíbený herec Jean Dujardin, který Luchairovi dodává lidské rysy.

Vycházející filmová hvězda Nastya Golubeva Caraxová hraje Luchairovu dceru herečku Corinne, která se z výsluní slávy dostala přes peklo nemoci a drogové závislosti  do nejhlubšího opovržení společnosti.

Čtěte také

Klára Notaro: Aby se dětem ve Francii vedlo dobře

Film respektuje historickou skutečnost, popisuje jakým téměř přátelským  způsobem německá reprezentace ve Francii se snažila  působit na veřejnost. Velvyslanec Otto Abetz organizoval kulturní výlety vlakem do Německa pro francouzskou elitu, a mnozí slavní intelektuálové a umělci podlehli svodům Třetí říše.

Na lákavé nabídky ze strany Německa také odpověděl kladně i slavný sochař Paul Belmondo, otec herce Jeana-Paula Belmonda. Ten později celý život usiloval o očistění jména svého otce, který po určitou dobu nesměl vystavovat.

Polemika o filmu Paprsky a stíny svědčí o tom, jak je těžké se dívat na vlastní dějiny objektivně.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži